Zcela zapomenutá francouzská avantgardní skupina. Vznik v roce 1972. Koncertovala a byla hodně populární zejména v okolí Paříže. Stěžejní postavou byl kytarista Jean Philippe Strinati. Jeho sestra Sylvia v kapele zpívala excentrickým a nervním hlasem – nehlasem. Krátce po vydání jejic jediného alba se rozešli. Hudebně je to eklektické, avantgardní, rockové, experimentální, patrné vlivy psychedelie a zeuhlu. Na natáčení se podílel Alain Français, který svého času spolupracoval se skupinou Magma. V reedici album dosud nevyšlo. Skvělá deska! Neobvyklá a nadčasová.
- Des vies encastrées face au sol
- Des êtres calmes de peur
- Des cerveaux mus par la haine
- À l’école des masques
- Guenora, la vallée de la souffrance
- Bataillon de blessures / Mon écorce pourrie nourrit doucement mon réveil
Jean Philippe Strinati – kytary, Zo Strinati Sylvie – zpěv, Michael Geoffroy – basa, Didier-Chaud Froid – bicí, Alain Barrandon – kytary, jako host Alain Wallet – klávesy
