Ahoj, zdravím všechny návštěvníky tohoto blogu. V jedné rubrice jsem si dohledala krásné desky z let dávno uplynulých. A tak mě napadlo, že i můj příběh by mohl zdejší čtenáře zaujmout.
Mohla jsem dopadnou stejně, jako Nick Drake (1948-1974, předávkoval se antidepresivy, bylo mu 26 let), nebo Sandy Denny (1947-1978, v opilosti upadla na schodech a na nitrolebeční krvácení zemřela ve věku 31 let).
Měla jsem na kahánku. Můj příběh je podobný tomu, co zažil Bill Fay nebo Linda Perhacs, ale ten můj konec není takový happy end.
Jmenuji se Shelagh McDonald (1948 v Edinburghu). Když mi bylo 15 let, koupili mi rodiče kytaru. Viděla jsem v TV Peter, Paul & Mary, Joan Baez a chtěla být jako oni. Pak mě velice oslovil Bert Jansch a jeho Anji jsem se učila do zlbnutí. No a samozřejmě Joni Mitchell a Sandy Denny. K těmto všem folk-rockerům a rockerkám jsem přirovnávána.
V roce 1967 jsem se přemístila do Londýna. V klubu Troubadour se tam potkala s muzikantem jménem Keith Christmas. Ten zařídil nahrávací smlouvu, studio, muzikanty, fotografy, producenta a šlo se na věc. Na pět zátahů jsme natočili mezi únorem a červnem 1970 bezejmenné album. Byl to jeden veliký mejdan. Po studiu jsme různě posedávali, polehávali, podřepávali, šňupali a pili.
Druhé album Stargazer se natočilo natřikrát mezi únorem a květnem 1971.
Na albech se podílela celá řada zajímavých muzikantů. Danny Thompson basa. Založil kapelu Pentangle, hrál s Nickem Drakem, Kate Bush, Timem Buckleyem. Richard Thompson kytara. Založil Fairport Convention, hrál s Johnem Calem, Nickem Drakem. Dave Mattack bicí. Původně ladič pian, od roku 1969 u Fairport Convention, hrál s Brianem Eno, Catem Stevensem, Sandy Denny. Keith Christmas kytary. Úspěšná sólo kariéra, nebo také na albech Roxy Music, Franka Zappy, King Crimson, The Who, Cpt. Beefhearta. Keith Tippet piano. Ano, to je on, co hrál s King Crimson. Téměř celá sestava výjímečné kapely Mighty Baby (kali se tu o ní určitě ještě zmíní) – Ian Whiteman klávesy, Mike Evans basa, Roger Powell bicí. Všechno zaranžoval úžasný (bohužel již nežijící) Robert Kirby. To je ten, co má na svědomí např. první dvě alba Nicka Drakea (Five Leaves Left a Bryter Layter
). Produkci si vzal na starost významný Sandy Roberton (např. dělal Steeleye Span, Maddy Prior, Decameron, Iana Matthewse a další). Převážnou většinu písniček jsem složila sama, něco jsou tradicionály, něco složili nahrávající muzikanti, jednu skladbu jsem si vypůjčila od Gerryho Raffertyho.
Na první album byly slušné recenze, ale málo se prodávalo, druhé recenzenti kritizovali, ale prodávalo se dobře.
Za pár měsíců po vydání alba Stargazer jsem na třicet tři kristových let zmizela z povrchu této planety a téměř nikdo o mě nic nevěděl. Ano, všichni experimentovali s drogami, ale já v dubnu 1972 odjela na výlet, který trval právě těch 33 let.
Naprosto nezřízeně jsem propadla LSD. Byla jsem vyhublá na kost, nejedla, jen fetovala a přišla absolutně o svůj hlas. Nejdřív jsem se vrátila do Skotska k rodičům, jen ležela v posteli a byla na smrt nemocná. Později jsem se snažila dokončit vysokoškolská studia, po roce a půl jsem to vzdala. Pracovala jsem v knihkupectví v Glasgow, kde jsem v roce 1981 poznala svého manžela Gordona Faquhara. Žili jsme spolu 31 let, v roce 2012 bohužel zemřel.
Odstěhovali jsme se keltský ostrov Bute, odtud do Kanady, pak zpátky do severního Skotska do města Wick, tam stále nějaké problémy s majiteli bytu, tak jsme šli kočovat a bydleli 6 let pod stanem. Oba na sociálních dávkách, stranou od lidí v divoké přírodě, v lesích, pouštích, bez novin, internetu. Přestala jsem brát drogy, ale dodnes mám narušenou duševní arytmii.
O hodně let později, přesně v roce 2005 o mě a mém příběhu psali ve Scottish Daily Mail. Mělo se za to, že jsem nezvěstná a pravděpodobně již nežiji. Článek měl název „Co se stalo s…???
Moje velká fotografie a já vlastně četla svůj nekrolog. Tak jsem se do těch novin vypravila a celý svůj životní příběh jim vyprávěla. To byl listopad a já se vrátila ze svého výletu zpět do civilizace. Někdy v roce 2008 jsme se konečně přestěhovali do malého bytu, to byla blaženost!
V roce 2005 vydal label Castle Music 2 CD s názvem Let No Man Steal Your Thyme. To jsou moje první dvě desky plus vše, co jsem kdy natočila a nestačila vydat na třetím přpravovaném albu. Až tehdy jsem zjistila, že původní alba na CD vyšla v letech 1999 a 2000, samozřejmě bez mého svolení.
Pomalu jsem se vracela k běžnému životu, seznámila se mimo jiné s Ianem Andersonem z Jethro Tull a začala znovu psát písničky.
V lednu 2013 jsem měla po více než 40 letech první oficiální veřejné vystoupení. Fantazie! Třetí album Parnassus Revisited (2013) je pouze zpěv, kytara a klavír a je hodně najazzlé. Není v běžném prodeji, dá se sehnat pouze na mých nemnoha koncertech.
No a to je vše. V posledních letech jsem se zase stáhla do ústraní. Je to tak lepší.
Spotify:
