Karel Vepřek (1961) je pražský folkař, písničkář-samorost. Album Písně ze dvora krále Magora vyšlo v září 2024, bylo pokřtěno na koncertě 21.9. 2024 v pražském klubu ARCHA+. Ten byl věnován nedožitým 80. narozeninám Ivana Martina „Magora“ Jirouse. „Magor“ byl buřič, rebel, neurvalec, opilec, král českého undergroundu, který strávil za totality 8,5 roku v kriminále. Byl také silně věřící katolík s poetickými vlohy. Za mřížemi napsal mnoho zajímavých, většinou hodně osobních, básní. Karel básně zhudebnil po svém. Někdy hospodsky, jindy civilně, táborákově, pak hodně křehce až posmutněle. Se syrovým hlasem, kytarou, občas zazní housle, cello, akordeon, klávesy, trubka, perkuse. Úvodní píseň Velryby je text francouzského básníka Paula Forta (1872-1960, překlad Karel Čapek). Prosba poslední je báseň Karlova oblíbeného Bohuslava Reyneka (1892-1971). Písničkář, farář i politik Sváťa Karásek (1942-2020) napsal báseň Eliáš a přetextoval velký hit Mejly Hlavsy Muchumůrky bílé do podoby Hadovky smrduté. Obal alba ilustrovala Jirousova dcera Marta Veselá Jirousová (1981) a zobrazuje vnitřek statku v Prostředním Vydří, kde „Magor“ pořádal slavné koncerty. Deska končí básní Cihelna, kterou sám Jirous označil za „nejlepší básničku, kterou jsem kdy napsal“.
„Jestli mne necháš umřít dřív, polož mne k tomu dovnitř osení, nad kterým slunce stojí v zenitu. A komín starý cihelny prosím tě vedle postav mi, aby stín v horku na mne pad. A čápi na tom komíně, aby klapali zobáky. A někdo, kdo by kolem šel, letmým pohlazením se dotk okraje toho osení“
