Charles Amirkhanian (1945) je kalifornský rodák s arménskými předky. Hudební vědec, skladatel, perkusista, rozhlasový producent, ředitel rozhlasové stanice KPFA. Tam zanechal obrovský archiv se stovkami rozhovorů, kde zpovídal osobnosti jako Pierre Boulez, Brian Eno, Karlheinz Stockhausen, Anthony Braxton, Henry Chopin atd. Oficiálně studoval obchod a reklamu, neoficiálně se zajímal o elektroakustiku, zvukovou poezii, musique concrete, zvukové koláže a dostal přezdívku „sound-text composer“. Charlesovo stěžejní dílo Lexical Music je srovnatelné s díly Steve Reicha, Terryho Rileyho nebo Pauline Oliveros. Abstrakce, nesouvislé textové bláboly, páskové smyčky, vsrtvení elektroakustických zvuků, také improvizace i non-music. Úvodní Mugic -vrzající a zabouchnuté dveře, kroky, mužský hlas zaintonuje „ah—ah—ah“, to neustále opakuje. Následují různě pokroucené zvuky, zpomalované a vrstvené pásky. Je to rozhovor stroje s člověkem? Skladba Mahogany Ballpark obsahuje terénní nahrávky (různě modulované) pořízené na kotoučový magnetofon v Paříži a San Franciscu. Dvouminutová Dutiful Ducks je jen hlas, recitace, dlaně a proto rap, proto hip hop. Dnes by z toho byl rádiový hit. Lexical Music je průkopnické album, leč nebude se líbit každému. Tak to prostě je.
