Roosevelt „Baby Face“ Willette (1933-1971) byl značně nedoceněný americký hard bopový a soul jazzový varhaník. Záhadná a tajemná postava jazzové scény 60. let. Rodák z Little Rocku se v mládí zajímal o gospel a hrál v několika kapelách na piano. V 50. letech působil v Chicagu a piano vyměnil za Hammondky. Začátkem 60. let se přestěhoval do New Yorku, seznámil se se slavnými jazzmany a podepsal nahrávací smlouvu s prestižním labelem Blue Note. Nahrál alba Face To Face a Stop And Listen (obě v roce 1961). Se svým triem pak v roce 1964 Mo´ Rock a Behind The 8 Ball (obě pro label Argo). Stop And Listen, které bylo natočeno jedním tahem 22.5. 1961, je považováno za jeho nejzásadnější dílo. Baby Face hraje na varhany svérázným způsobem, má jiný, téměř bezdotykový a vzdušný melodický styl. Trio hraje bez dechových nástrojů a dva hvězdní muzikanti tvrdí muziku. Ben Dixon (1934-2018), jeden z nejvytíženějších bubeníků labelu Blue Note. Kytarista Grant Green (1935-1979), výrazná osobnost soul jazzu, hard bopu, blues. Mistrovská je jeho sólovka Idle Moments (1964). Kromě vlastních kousků Babyho je na albu skladba At Last, kteru proslavila Etta James, Work Song složil trumpetista Nat Adderley. Na CD reedicích je skladba They Can’t Take That Away From Me, autoři bratři George a Ira Gershwin. Baby Face se v polovině 60. vrátil do Chicaga a hrál v místních klubech, barech a z hudební scény pomalu zmizel. Zemřel v ústraní na infarkt ve věku 37 let. Čest jeho památce.
Baby Face Willette – organ, Grant Green – kytara, Ben Dixon – bicí
