V reedici má deska titul Freight Train And Other North Carolina Folk Songs And Tunes. Elizabeth „Libba“ Cotten (1893-1987) byla folk bluesová ikona, americká zpěvačka, skladatelka, textařka, absolutní kytarový samouk, jejímu originálnímu stylu se říká „Cotten Picking“ (jako levák hrála basové tóny prsty, melodie palcem). Její životní osud je hodně zajímavý. V devíti letech opustila školu a živila se jako služebná. Jako neplnoletá se provdala (tehdy nic nebvyklého), brzy porodila dceru a hry na kytaru se úplně vzdala na desítky let. Shodou náhod se dostala do rodiny muzikologa Charlese Seegera (1886-1979) a jeho děti, později světoznámé folkové osobnosti, Pete Seegera (1919-2014), Mike Seegera (1933-2009) a Peggy Seeger (1935).Ta se ztratila v obchodním domě, „Libba“ jí našla a vrátila otci. Ten Libbu zaměstnal jako hospodyni. V rodině Seegerů oprášila hru na kytaru a příběh začal. Držitelka ceny Grammy za album Live!, která nahrála ve svých 90 letech! Světově známý hit Freight Train napsala ve svých 11 letech (tedy v roce 1904 !!!). Její písně hrál kdekdo. Bob Dylan, Joan Baez, Peter Paul And Mary, Taj Mahal, Joe Dassin, Jerry Garcia, Laura Veirs, Rhiannon Giddens. V městě Syrakusy, kde na konci života žila a zemřela, je po ní pojmenováno náměstí „Elizabeth Cotten Grove“. Album Shake Sugaree (1967) nahrávala se svými pravnoučaty. První živý koncert v roce 1960, mnoho festivalů, spoluhráči jako Muddy Waters, John Lee Hooker, Mississippi John Hurt, Skip James, koncerty pro kongresmany a politiky (J.F. Kennedy mimo jiné). Poslední koncert „Libby“ uspořádala další folková legenda Odetta Holmes (1930-2008) na jaře 1987 v NY. Geniální kytaristka, která ovlivnila celé generace svých nástupců. Její debutové album je považováno za jedno z nejvlivnějších folkových alb všech dob. Libba ho nahrála ve svých 65 letech a odešla v obdivuhodném věku 94 let. Čest její památce.
Cenou Grammy oceněné album Live! (1983)
Mississippi John Hurt a „Libba“. Rok 1964
„Jsem Elizabeth Cotten z Chapel Hill v Severní Karolíně. Přála bych si jen mít svou kytaru, abych vám všem mohla zahrát písničky. Stále ráda hraji na kytaru a budu to dělat, dokud budu moct pracovat prsty. Požádala jsem Pána, abych tu mohla zůstat tak dlouho, jak budu moci.“
„Byla to královna,“ řekla Peggy Seeger. Nespokojená s tím prohlášením ho přeformulovala a dodala: „Ne, to není tak docela ono. Elizabeth Cotten byla taková, jaká by královna měla být.“
