Jackson Carey „C“ Frank (1943-1999), folkový melancholik, patří mezi nejslavnější „neznámé a zapomenuté“ písničkáře v hudební historii. Jeho jediné album má svůj dramatický příběh. Narozen v USA. V 11 letech utrpěl vážné zranění při výbuchu školních kamen (trvalé následky se štítnou žlázou) a při dlouhé rekonvalescenci se naučil hrát na kytaru. Ve 13 letech se krátce setkal se svým idolem Elvisem Presleyem. Ve 21 letech dostal za zranění pojistku 100 000 dolarů a odjel do Anglie, původně pro sportovní auto. V Londýně si oblíbil folkové kluby a v jednom s názvem Bunjies se setkal s tehdy ještě zdravotní sestřičkou. Jmenovala se Sandy Denny Byl to právě Jackson, který se Sandy prožil milostný románek a přesvědčil ji, aby se hudbě věnovala naplno. V Londýně v té době pobýval Paul Simon, kterému se Jacksonův projev líbil a nabídl mu produkci alba. To byl natočeno během tří hodin, spolupracoval na něm Al Green a Art Garfunkel. V Británii mělo album velký úspěch (v USA naprostý propadák). Jackson se objevil v pořadu Johna Peela, v televizi, hodně koncertoval, ovlivnil řadu svých následovníků, jeho písně hrál kde kdo (Nick Drake, Sandy Denny, Bert Jansch, John Renbourn, Tom Paxton…) V roce 1966 začaly docházet peníze, neměl ošetřena autorská práva svého alba. V roce 1968 se vrátil do USA a marně se snažil kontaktovat Paula Simona, o kterém si Jackson myslel, že autorská práva má on. Skončil bez domova, trpěl depresemi, pobýval v psychiatrických léčebnách, měl pohybové potíže, přišel o oko. Své druhé album nikdy nedokončil. Říkalo se leccos, např. že zemřel při leteckém neštěstí, odstěhoval se do Švédska a oženil se, v Montaně dělá barmana nebo že v Detroitu pod falešným jménem obsluhuje čerpací stanici. Album vyšlo v mnoha reedicích s různými názvy a obaly. Jackson C. Frank, jeden z nejlepších umělců své doby, zemřel na kombinaci zápalu plic a srdeční zástavy 3. 3. 1999 ve věku 56 let. Čest jeho památce.
