Sedmé studiové album rockových gigantů Led Zeppelin bylo vydáno 31.3. 1976 a dnes slaví padesátileté výročí. Presence se natáčela v Mnichově za dost složitých podmínek. Zpěvák Robert Plant měl v létě 1975 vážnou autonehodu a desku nazpíval z invalidního vozíku. Kytarista Jimmy Page se hodně věnoval okultismu a heroinu, bubeník John Bonham tesknil po rodině a řádně to zapíjel alkoholem. Basák John Paul Jones byl až nenápadně tichý. Nálada v kapele na bodu mrazu také proto, že kvůli daním nadobro odešli z Velké Británie. Po megaúspěšném albu Physical Graffiti (1975) se Presence stala nejhůře prodávanou deskou LedZep a dodnes je hodně podceňovaná. Je zcela bez kláves, zato s 8strunnou basou. Syrový hard blues rock s úvodní 10minutovou parádou Achilles Last Stand, z které jsem byl tehdy zcela u vytržení, stejně jako teď. Výborná Nobody’s Fault But Mine a závěrečná skvostná hypnotická bluesovka Tea For One. Obal alba z dílny grafické skupiny Hipgnosis s tajemným černým „obeliskem“ byl nominován v roce 1977 na Grammy. Málokdo tehdy tušil, že LedZep vydají už jen jedno řádné studiové album (In Through The Out Door 1979) a jejich ultra mega úspěšná kariéra skončí 25.9. 1980, kdy se upil a udusil ve věku 32 let bubeník John Bonham.
