Jaroslav Jeroným “J.J” Neduha (1945) je jednou z ikonických, neuchopitelných, svérázných, bohémských, trochu šílených postav českého undergroundu přelomu 70.-80. let minulého století. Enfant terrible, rocker, folkař, textař, literát, občasný herec, výtvarník, ale také dělník v pivovaru, stavební přidavač, správce tenisových kurtů, noční vrátný, lepič pytlíků. Byl zakládající člen skupiny Extempore, hrál rovněž v The Rock And Jokes Extempore Band nebo The Naive Extempore Band. Na kytaru začínal v roce 1968 na pražském Karlově mostě, kde se potkával s Vlastou Třešňákem, Petrem Kalandrou, Jaroslavem Hutkou, Vladimírem Mertou a dalšími. Po odchodu z Extempore založil krátkodobě trvající folkovou partu Mezzanin. Písničky pocházející z období “na Karlově mostě” byly nahrány v únoru 1981 na faře v Luštěnicích. “J.J” byl pod dozorem tehdejší nechvalně známé Státní bezpečnosti a v rámci akce “Asanace” byl donucen v roce 1983 emigrovat do Rakouska. Seznámil se s Karlem Krylem, spolupracoval s Rádiem Svobodná Evropa, kde v archivu objevily ztracené nahrávky alba Pavilon č. 2. “J.J” byl fascinován psychiatrickým prostředím, proto např. písně Balada č. 1, Blues o pavilonu č. 2. Jeden jeho hořkosladký a celkem nevinný text vedl nepřímo k jeho emigraci. V písni “Vejdeš se mi…” zpívá “..vejdeš se mi jen do jedný, trochu smutný nálady, určitě jsem nebyl první, kdo směl do tvý zahrady…” StB vyhodnotila text jako ohavné porno. Po revoluci se vrátil zpět do vlasti. Přečtěte si jeho vzpomínkovou knihu Životaběh (2016).
Jaroslav Jeroným Neduha – kytara, zpěv, hudba, texty, Vlastislav “Vasil” Šnajdr – flétna, Karel Kryštof Navrátil – kytara, zpěv, Jiří Šmejkal – housle, zpěv, Tomáš Kuča – perkuse, zpěv
