Water Damage je pozoruhodná parta z amerického Austinu. Od roku 2022 vydali tři studiovky a každým vzbudili hodně rozruchu. Jejich hudební krédo zní „maximal repetition minimal deviation„. Všichni členové prošli řadou rockových kapel (Black Eyes, Xiu Xiu, Swans, More Eaze, Shearwater, When Dinosaurs Ruled the Earth aj.) Tři bubeníci (Thor Harris, Greg Piwonka, Mike Kanin), dva basáci (Nate Cross, Jeff Piwonka), dva kytaristé (Travis Austin, Jonathan Horne), dva klávesáci (George Dishner, Lonnie „Palmtree“ Slack) a houslistka (Mari Maurice Rubio). Název jejich třetího alba In E má nápadně připomenout stěžejní experimentální a minimalistické dílo Terry Rileyho In C. In E se na nás valí neskutečnou hypnotickou silou trans drone, post rock minimalem, garage, psychedelic noise. Nasadí nesmlouvavý, minimalistický, dunivý rytmus a jedou si svojí cestou. Jak skladba začne, tak s hlukem plyne a najednou končí, jako když se přestřihne magnetofonový pásek. Zkreslené kytary, militantní bicí, kvílející housle. Každá ze čtyřech skladeb má stopáž okolo dvaceti minut, tři jsou instrumentálky. Závěrečná Ladybird je cover od spřízněné kapely Shit & Shine (podivný zpěv Craig Clouse). Jak jsem někde četl, hudba Water Damage je něco mezi slovem Božím a výbuchem atomovky. Hlasitá a neúprosná krása.
