PISS je začínající kanadská kapela z provincie Britská Kolumbie. Právě dnes (30.10. 2026) vychází jejich debut you made me/skin on linen. Je to deska k hlubokému zamyšlení. V úvodní písni pohledná, modrooká a copatá zpěvačka Taylor Zantingh křičí text „This is not a song, it’s self-harm„. 15 skladeb na ploše 30 minut, některé nemají ani minutu. Totálně agresivní bengál, hardcore, ultra noise, crust punk, mluvená poezie, zvukové koláže. Mezi jednotlivými písněmi se objevují nahrávky rozhovorů s feministickými myslitelkami a komunitními aktivistkami (např. Andrea Dworkin, Toni Morrison, Vikki Reynolds, Manon Garcia). Taylor si totiž hudbou léčí duši a tělo. Prošla si misogynií (nenávisti k ženám), sexuálním a genderovým násilím a drsným patriarchátem. Skladba manon je o francouzské aktivistce Gisèle Pelicot. Její manžel ji zfetoval a když byla v bezvědomí, nechal v letech 2011-2020 znásilňovat pomocí internetového fóra. Dostal 20 let nepodmíněně. Závěrečná blocking a scene you can’t remember ve stylu slowcore/ambient popisuje hrůzy znásilnění. Vlastně vyzývá všechny zneužívané ženy, kterým se nedostalo spravedlnosti, aby se ozvaly. Tak, jak to v ČR udělala herečka a zpěvačka Jana Fabiánová, když udala psychiatra-úchyla Jana Cimického. you made me/skin on linen je zběsilé, agresivní, energické, neklidné. A video z pořadu KEXP je dechberoucí. 10/10.
Taylor Zantingh – emočně vypjatý zpěv, Tyler Paterson – kytara, Gavin Moya – basa, Garreth Roberts – bicí
