Američanka Elizabeth „Connie“ Converse (1924-nezvěstná od srpna 1974) byla první písničkářkou, folkařkou, aniž o tom věděla. Její hudba byla objevena až půl století od natočení a cesta k archivním nahrávkám nás zavede do Prahy. Životní příběh Connie je smutný. Středoškolská premiantka, kytarový samouk s krásným altem se v roce 1949 přestěhovala z New Hampshire do Greenwich Village a toužila stát se slavnou. Skládala smutné, intimní, inteligentní balady s drsnými, syrovými, ale i poetickými texty, občas biblickými. Při jednom vystoupení si jí všiml Gene Deitch (1924-2020), oceňovaný americký režisér slavných animovaných filmů a amatérský zvukař. Nedokonalé amatérské nahrávky, pořízené u kuchyňského stolu v 50. letech na magnetofonový pásek, jsou obsahem alba How Sad, How Lovely. Connie se neprosadila, nedostala žádnou nahrávací nabídku, bylo jí řečeno, že její hudba je neprodejná a v roce 1961 New York opustila. Přestěhovala se do Ann Arbor v Michiganu, pracovala jako redaktorka v časopise. O soukromí se moc neví, neprovdala se, zůstala bezdětná, spekulovalo se o lesbické orientaci. Trpěla depresemi, neléčila je, hodně pila a kouřila. Krátce po 50. narozeninách napsala dopis, že chce začít jinde a jinak, sedla do svého vozu…a už ji nikdy nikdo neviděl. Její tělo se dodnes nenašlo.
Gene Deitch přijel v roce 1959 natáčet film do pražského studia Bratři v triku. Tam potkal životní lásku Zdenku Najmanovou a z původně plánovaných 10 dnů pobytu zůstal v Praze až do své smrti. Dožil se 95 let. V roce 2004 byl pozván do newyorské rozhlasové stanice, aby zahrál něco ze své archivu. Mimo jiné přehrál Connie Converse a písničku One By One. A tím byla nastartována posmrtná kariéra ve své době hrubě podceňované Connie Converse. Až po ní přišli všichni ti slavní. Bob Dylan, Joni Mitchell, Neil Young, Joan Baez, Simon And Garfunkel a jiní.
