Česká alternativně undergroundová legenda vydává v těcho dnech u vydavatelství Galén vzpomínkové album Cesty. Betula Pendula neboli bříza stříbrná. To jsou vlastně nahrávky ze samizdatové audio kazety z let 1987-1988. Pojďme se za historií této kultovní kapely krátce ohlédnout. Valašské Meziříčí 1985 vznik. Diskografie není příliš bohatá a v roce 2000 konečná. Dnes se spíš hrabe v archivech a hledají se klenoty této zcela originální skupiny. Naprosto úchvatné texty má na svědomí básnířka a textařka Hanka Kocourková. Přebásněné texty (William Blake, Konstantin D. Balmont, Lao-c’), velmi tajemná a introvertní nálada písní. K tomu Jan Šoltis, zakladatel, kytarista, polomluvený zpěvák, hráč na trubku, citeru, naprogramované bicí. Dalibor Pyš housle, kytara František Nejedlý, klávesy František Kudělka. V jejich hudbě nenajdete zaběhlé klišé sloka – refrén – sloka – refrén. Ozvěny folku, minimalismu, rocku. Škoda, že v 90. letech minulého století je spláchla špína komerce do nenávratna. Ovšem pro hudební nadšence, jako jsem třeba já, patří tato partička mezi ty nezapomenutelné na české hudební scéně. Na závěr si dovolím citovat pana Jiřího Černého, našeho nejlepšího hudebního publicistu. „Počínaje zhudebněnou Blakeovou básní Tygr, každá její píseň žije ve vlastním světě, rozšifrovatelném nikoli logikou, ale tušením krásy v řetězci slovních i zvukových metafor. Nikde žádný příběh, melodie, soběstačný tónový lesk, jichž bychom se zachytli a nepustili.“
„Tygře tygře, žhavě žhneš“…jejich EP dodnes vlastním. Proč nemají cenu Grammy? No protože pocházeli z ČSSR, kde jim bolševik házel klacky pod nohy. Přeji všem krásný poslech.
- Tygr
- Cesta
- Návrat
- Teoréma
