Dnes je to přesně 50 let ode dne, kdy švédská popová kapela ABBA udělala zásadní krok k nesmrtelnosti. Vyhrála mezinárodní soutěž Eurovize, která se konala 6.4. 1974 v anglickém Brightonu. Po debutovém (a neúspěšném) albu Ring Ring (1973, s titulní písní neprošla do Eurovize 1973 přes švédské kolo) se do soutěže přihlásila ABBA znovu. Původně s písní Honey Pie, která byla rychle ze švédštiny přetextována do angličtiny a změněna na Waterloo. Agnetha Fältskog (1950), Björn Ulvaeus (1945), Benny Andersson (1946), Anni-Frid Lyngstad (1945). Čtveřice nikdy neposkytovala moc rozhovorů, ale jak později řekl Björn “…byl to ten případ, kdy vás jeden den nikdo nezná a druhý den jste slavní…“. Následovala hvězdná kariéra, celosvětová sláva, úspěšná alba, hit za hitem, milióny prodaných alb, dodnes nejprodávanější popová skupina a tak dále. Těch opravdu nesmrtelných skupin, které zasáhly srdce každého z nás, je hodně málo. ABBA, která se nikdy neoposlouchá, 100% patří mezi ně. K poslechu se nabízí obrovské množství písní, klipů, kompilací. Vybral jsem jejich čtvrté album Arrival z října 1976. Super mega hit Dancing Queen, úvodní When I Kissed The Teacher, pecky Knowing Me Knowing You (u nás Věra Špinarová jako Slunečné pobřeží), Money Money Money, Fernando, titulní instrumentální Arrival, kterou později použil Mike Oldfield na albu QE 2. ABBA tehdy “přiletěla” a už nikdy “neodletěla”. Zůstala s námi. ABBA je hudba i pro příští generace.
