Takový obrovský zázrak z tehdejšího “východního bloku”, který podléhal mocensky, kulturně, ekonomicky i jinak hlavnímu městu SSSR, Moskvě. Maďarská kapela After Crying, která byla založena v Pešti v roce 1986. Pomineme-li dvě samizdatové kazety, tak Overground Music je jejich debut. Něco zpíváno maďarsky, něco anglicky, hudebně symphonic rock, art rock, magyár folk, současný jazz, melancholický prog rock, avantgarda. Také jejich pozdější alba jsou skvělá. 1989 (1991), Opus 1 (1991), Megalázottak És Megszomorítottak (1992), Föld És Ég (1994), De Profundis (1996) Show (2003) a další, nikdy nesáhnete po hudebním braku. V jejich tvorbě jsou patrné vlivy Krále Karmína i krále Franka Zappy. To vůbec nic neubírá na kvalitě jejich muziky. Hudba na hony vzdálená maďarským kapelám Omega, Locomotiv GT, Piramis atd.. Fantastická kapela, fantastická alba, přátelé.
- European Things (Hommage À Frank Zappa)
- Don’t Betry Me
- Confess Your Beauty
- Madrigal Love Part One
- …To Black…
- Madrigal Love Part Two (Over Every Sea)
- Madrigal Love Part Free
- Shining (..To The Powers Of Fairyland)
Csaba Vedres – klávesové nástroje, zpěv, Kristóf Fogolyán – flétna, Péter Pejtsik – cello, zpěv, Zsolt Maroevich – viola. No a aby to celé bylo parádní a světové, tak hosté na fagot, hoboj, trombon, trubku a skvělý ženský vokál. A všimněte si jedné zajímavosti. No drums, no percussion.
A jak jsem psal výše, i jejich další tvorba je poslechu hodna.
Ukázka z alba Megalázottak És Megszomorítottak (1992)
Ukázka z alba De Profundis (1996)
Ukázka z alba 1989
Ukázka z alba Föld És Ég (1994)
