C. W. Vrtacek - Silent Heaven (1996)

Do vašich přehrávačů a vaší přízně se pokusí provrtat Charles O´Meara (1953), který si uměleckým jménem říká C.W. Vrtacek. U nás je zcela neznámý, ovšem ve světě undergroudu a avantgardy je velmi respektovaný.

Americký skladatel, multiinstrumentalista, především kytarista, klavírista, klávesák, hraje i na basu, bicí atd. Ve volném čase maluje a fotografuje. Na nezávislé americké hudební scéně se objevil „prezident avantgardy“ počátkem 80. let. Život se s ním vůbec nemazlil. Matka Američanka, otec Kypřan matku v těhotenství opustil a ta ho dala k adopci. Vychovávali ho dva notorici. Náhradní otec zemřel, matka byla na invalidním vozíku a tak Charles přes den chodil do továrny a večer promítal v kině, aby se vůbec uživili. První alba nahrával doma na kazeťák. Později jako redaktor jednoho časopisu recenzoval alba amerických experimentátorů Mnemonists a seznámil se s jejich zakladatelem Billem Sharpem. Ze skupiny Mnemonists se později stala další avantgardní kapela Biota, se kterou Vrtacek natočil několik alb. Spolupracoval také s bubeníkem Chrisem Cutlerem (Art Bears, Henry Cow, Gong, Slapp Happy…), Fredem Frithem, Nickem Didkovskym (z kapely Doctor Nerve) a mnoha dalšími. Založil skvělé instrumentální prog trio Forever Einstein. Jeho vzácná první „kazeťáková“ alba dnes vydává na CD uznávaný label Cuneiform Records.

První dvě alba „Victory Through Grace (1981) a „Days And Days“ (1982) najdete na jednom CD „Days Of Grace“ (1992). Alba „Learning To Be Silent“ (1986) a „When Heaven Comes To Town“ (1988) zase na CD „Silent Heaven“ (1996). Zatím poslední album se jmenuje „Fifteen Mnemonic Devices“ (1999). Některé nahrávky sahají až do roku 1980, jiné se natáčely třeba v pařížské katedrále Notre Dame nebo newyorském Grand Central Station.

Sám Charles za své vzory uvádí: středověká hudba, irská hudba, hudba středního východu, Satie, Debussy, Faure, Jeff Beck, Jimi Hendrix, Charles Mingus, Frank Zappa, Bert Jansch, Henry Cow, Samla Mammas Mana, Univers Zero a další.

Sice žádnou cenu Grammy nikdy nezískal a asi nikdy nezíská, jeho hudbu je ovšem dobré znát a poslouchat.

Learning To Be Silent (1986)