Keiji Haino (1952) je japonský avantgardní kytarista a na hudební scéně šokuje téměř 50 let. Na našem blogu byl zmiňován několikrát, ale pokaždé ve spojitosti s nějakým svým dalším vedlejším projektem. Nebude tedy od věci připomenout jeho vůbec první sólové album z roku 1981. Keiji piloval svůj kytarový a hlasový um 10 let předtím, než se odhodlal desku vydat. Mysteriózní, depresivní, avantgardní, abstraktní, experimentální, zcela nekompromisní. Původních pár kousků LP je dodnes neskutečná vzácnost. V Japonsku ji slyšelo jen pár vyvolených, ve zbytku světa asi nikdo. Připomínám rok vzniku. 1981. Ať jsme v ten čas poslouchali cokoliv (Genesis, Yes, King Crimson…), Watahi Dake je muzika z úplně jiných světelných galaxií. Je to hudba pro připravené posluchače.
- My Refuge (Ore no arika)
- The Disallowed (Yurusarezaru monotachi)
- Rise From The Dead (Yomigaeru)
- Lay It Open (Arawa ni sasero)
- Bring To An End (Owari ni sasero)
- I Can’t Do It Properly (Umaku dekinai)
- More More More (Motto motto motto)
- Even If I Break Through (Tsuki nukete mo)
- Falling Apart (Kuzurete yuku)
- Try To Come This Far (Koko made kite miro)
- Though I Want To Laugh (Waraitai no ni)
- I Want To Return (Kaeritai)
- Devotion (Sasageru)
