Švédskou skupinu Ragnarök je dobré znát zejména kvůli jejich debutovému albu. Vznikli v roce 1972 ve městě Kalmar. Několikrát se rozpadli a zase sešli při mnohých personálních změnách. Ve Švédsku hodně populární a koncertně navštěvovaní. Deska z roku 1976 je melancholická, atmosférická, instrumentální, pohodová a místy intimně pastorační (řekl bych). Vlastní tvorba s akustickými a elektrickými kytarami, ftétnami, saxem, elektrickým pianem a nápaditými melodiemi. Na desce najdeme folk (Farvel Københawn), prog folk (Promenader), prog rock (Dagarnas Skum) i jazz rock (Fabriksfunky). Ideální společník pro současné podzimní večery.
Henrik Strindberg – sax, flétna, kytara, Staffan Strindberg – basa, Peder Nabo – piano, flétna, kytara, Stefan Ohlsson – kytara, perkuse, Peter Bryngelsson – akustická kytara, Lars Peter Sörensson – bicí
Vďaka, skvelá fošňa. O ich existencii som netušil. Chytil ma aj ich 2. album, ktorý je celkom výrazným žánrovým posunom, ale stále skvelou hudbou.
Ano, placka Fjärilar I Magen (1979) je dost značným žánrovým posunem. Není to špatná věc, ale nápaditosti debutu ani zdaleka nedosahuje.
Jednička je nedostižná.