Tři chicagští židovští bratři Kaplani (Ed, John a Richard) vydali v letech 1968-1978 jen 3 alba, tohle je poslední. Šílenější desku jen tak nenajdete. 2. kousek na albu s názvem “Vodka And Caviare” je ruská lidová “Polyushko poli”, hned za ní následuje crimsonovský cover “Epitaph”, pak si střihnou píseň, za kterou by se nemusel stydět Ennio Morricone. Album psychedelické, progresívní, bizarní, které jen tak z přehrávače nevyndáte.
Autumn – Oceanworld (1978)
Čtyřčlenná anglická kapela a jediné jejich krátké (36 min), progresívní, instrumentální album. Hlavní postavou byl Nick Magnus (1955), dvorní klávesák Steve Hacketta (od alba Spectral Mornings). Na bicí hrál RobbieDobson, který s Magnusem působil v kapele The Enid. Na CD vyšlo v roce 1999. Hudba pro příznivce Camel, Yes, Genesis.
Pôle – Kotrill (1975)
Francouzské experimentální, elektronické, industriální, avantgardní a minimalistické uskupení, pod kterým je podepsán Paul Putti. Vydali v roce 1975 2 alba, to druhé se jmenuje “Inside The Dream”. Naprosto špičkové desky!
Ptôse – Poisson Soluble (1983)
Druhé zastavení ve Francii. Odtud totiž pocházela zajímavá kapela Ptôse. Fungovali v letech 1979 – 1987, natočili dost alb, hráli experimentální, avantgardní, elektronický synth pop s příchutí minimalismu zpívaný anglicky.
Mahogany Brain – With (Junk-Saucepan) When (Spoon-Trigger) 1971
Francouzská odpověď na Velvet Underground, Cpt. Beefhearta a jedna z nejvzácnějších undergroundových desek Francie. Pod názvem se skrývá pouliční básník a filmař MichelBulteau, pár kamarádů, hlavně kytarista Patrick Geoffrois. Obal alba uvádím z reedice 2014, label Futura Records. Taky zkuste album Smooth Sick Lights (1976). Paráda.
