Staré desky – 68. díl

„Pane Lorenc, co říkáte dnešní pětce starých desek, můžu to pustit do světa?“ „Ale jo, to se bude určitě líbit.“  Tak když to požehnal pan Lorenc, není nad čím váhat a přeji všem příjemný a ničím nerušený poslech.

Caldara – Stabat Mater: A Moog Mass (1970)

Caldara (někdy uváděno jako Antonio Caldera, 1670-1736) není skupina, ale italský hudební mistr , skladatel císařského dvora ve Vídni. Robert Margouleff a Malcolm Cecil (později spolupracovali jako Tonto´s Expanding Head Band dlouhé roky se Stevie Wonderem) jsou hlavní strůjci tohoto 30 minutového alba. Neskutečné spojení v té době nejmodernější techniky (Moog syntezátor, vocoder, modulator, různě nastavené mikrofony) s barokními nástroji (cello, cemballo), anglicky citované verše, prostě moogová, melancholická, pozoruhodná katolická mše. Na CD dosud nevyšlo.

Wazoo – 1970

Jednodesková detroitská experimentálně avantgardní a progresívní rocková kapela se saxíky, trubkou, cemballem, violoncellem, zvonkohrou. Výborný pěvecký výkon v podání Roberta „Rocky“ DiPasquale. Na CD od roku 2006. Špičkové!

Eddie Gale´s Ghetto Music – 1968

Eddie Gale (1941) je vynikající americký jazzový trumpetista. Jeho nástroj je k nalezení na mnoha albech (Sun Ran, John Coltrane, Larry Young…). Jeho debutové album, na kterém se podílelo skoro 20 hudebníků, je vynikající směs evangelia, soulu, jazzu, blues. Natočeno ve slavném studiu Rudy Van Geldera za jeden den. Vydal významný label Blue Note. Zkuste i další desku Eddieho s názvem Black Rhythm Happening (1969). Naprosto fantastické!! Seženete nová remasterovaná vydání jak na CD, tak i LP.

Saluki – 1977

Norové z Osla, jejich jediné album, jazz, progresívní rock, brass, funk. Členové této krátkodobě trvající kapely prošli známými norskámi kapelami. Freddy Dahl (kytara, zpěv) v Junipher Greene, další muzikanti v kapele Ruphus, jako hosta uslyšíte vynikající jazzovou zpěvačku Radku Toneff (1952-1982). Jedná se o jednu z nejlepších desek norské hudební historie. Na CD dosud nevyšlo.

Mariah – Utakata No Hibi (1983)

Japončící se svým avant-experimental synth popem, jazzem, novou vlnou, určité náznaky z tvorby Briana Ena, zejména z alba My Life In The Bush Of Ghosts. Fungovali od roku 1979 a tohle je jejich poslední (6.) album, zdaleka nejlepší. Natočeno v letech 1979-1983. Dokázali velmi zajímavým způsobem spojit japonskou, orientální a evropskou muziku do něčeho, co se slyší málo kdy. Arménsko-japonsko-anglický zpěv původem arménská zpěvačka Julie Fowell.