Jedna z totálně zapomenutých desek, která slaví letos 50 let od prvního vydání, je debutové album US skupiny 24-Carat Black. Úžasný černošský soul, funk, jazz, vynikající ženské a mužské vokály s řadou dechových a strunných nástrojů. V podstatě orchestr. Kapelu pod názvem The Ditalians z Cincinnati objevil americký producent, aranžér, skladatel, dirigent, pianista Dale Warren (1943-1994, např. Isaac Hayes, Bar-Kays, Edwin Starr, Bettye Lavette, The Staple Singers, The Supremes atd). Vícečlennou partu teenagerů nechal přejmenovat a natočil s nimi řadu nahrávek pro tehdy uznávaný label Stax. Skladby o nelehkém životě černochů v 70. letech minulého století v USA. Každá z osmi skladeb představuje jiný obraz chudoby. První koncepční deska (a jediná za jejich existence) vyšla v květnu 1973 a posluchače vůbec neoslovila. Začínala disco éra…Až po Warrenově smrti se deska dočkala uznání a kultovního postavení. Byly vydány také další nahrávky z let 1974-1975 (alba Gone: The Promises Of Yesterday 2009 a III 2020. Naprostá fantazie!!
Jerome Derrickson, Gregory Ingram – saxy, Edwin Hubbard, James Terry – flétny, Nick Vergos – hoboj, Ricky Foster, William Gentry – trubka, Albert Edelman, Rober Snyder, Joan Gilbert, Noel Gilbert – housle, David Becker, John Wehlan – viola, Barbara Thompson, Vincent DeFrank – cello, Ernest Latimore – kytara, zpěv, Larry Austin – basa, James Talbert – piano, William Talbert – organ, Tyrone Steels – bicí, perkuse, zpěv, Kathleen Dent, Valerie Malone, Princess Hearn (později manželka Warrena) – ženský vokál a Dale Ossman Warren – piano, vibrafon, zpěv, produkce
