Francesco Battiato (1945-2021) je mezinárodně považován za přední osobnost italské hudby. Skladatel, zpěvák, multiinstrumentalista, producent, malíř. Připomenu jeho stěžejní a začínající tvorbu (1972-1974 natočil svá top alba), protože předtím a potom už to byl jen synth pop, euro pop, pop rock, písničkářství a srdcebol. Začínal jako pop zpěvák, krátce působil v kapele Osage Tribe. Naučil se ovládat tehdejší průkopnické nástroje, sekvencery, syntezátory, moogy, bicí automaty, studiové efekty, elektroniku. Absolvoval turné po Anglii, vystupoval se skupinami Magma, Ash Ra Tempel. Další plány (natáčení s japonským umělcem Stomu Yamash’tou, turné s Johnem Cagem) přerušila Francescova autonehoda. Progresivní a experimentální album Fetus (s kontroverzním obalem) je 30 minutová psychedelie, kraut, experimental, žvatlající děti, cikánské melodie, housle. O pár měsíců dřive nahrál Franco desku Pollution, ta je rockově přímočařejší s 30 minutovou rock operou Ti Sei Mai Chiesto Quale Funzione Hai?. Na třetím albu Sulle Corde Di Aries (1973) je patrně nejprogresivnější skladba italského rocku Sequenze E Frequenze. Tady Francescova prog tvorba končí. To známe i z naší hudební scény. Vašek Neckář nahrál skvělou desku Tomu, kdo nás má rád, aby o pár let později pištěl, jaký je Mýdlový princ fešák (Needles And Pins, Smokie cover). Každopádně album Fetus patří mezi špičková italská rocková alba a nemělo by uniknout vaší pozornosti.
Album Pollution (1972)
Skladba Sequenze e frequenze z třetího alba
