Iggy Pop - The Idiot (1977)

Jedno nejmenované české radio, které se snaží hrát beatovou hudbu a v podnázvu má “1. big beat u nás” mě v tomto týdnu šokovalo, nemile – samozřejmě. Návrat do 70. let minulého století a oblíbená alba posluchačů. Jeden z nich se dovolal a nostalgicky vzpomínal na DDR partu Puhdys a nechal si zahrát z alba Perlenfischer (1978). Ne, že by čelavěk před těmi mnoha lety taky občas neposlechl, ale dnes? Zralé na zdatného psychiatra. Do radia jsem se nedovolal, tak představuji jedno zásadní album rockové historie, které “1. big beat u nás” vůbec nehraje. Iggy Pop (1947 vl. jménem James Newell Osterberg Jr.) měl dle způsobu svého života (drogy, chlast, dámy nevalné pověsti, cigárka, odvykací kúry, léčebny, svěrací kazajky…) už dávno pařit v nebi. A on je tu s námi stále. Nejdříve jako člen průkopnické proto punkové party The Stooges (slavná alba Fun House 1970 nebo Raw Power 1973). Poté se Iggy vydal na velmi úspěšnou sólo kariéru, kterou vyšperkoval mnoha slavnými alby. Hned to první je pecka. The Idiot. Iggyho velký kámoš byl David Bowie, který ho pravidelně navštěvoval po všech těch psychiatrických léčebnách. Oni na tom byli oba tak zhruba stejně, myslím v užívání omamností a sexuální orientace. Přemístili se do Západního Berlína. David tam natočil slavnou trilogii. Low (1977) ale celé nebylo natočeno v Berlíně, také ve slavném francouzském studiu zámku Château d’Hérouville, kde vznikala alba např. Pink Floyd (Obscured By Clouds), Cat Stevens (Catch Bull At Four), Gong (Camembert Elecrique) a mnoha dalších. David pak už berlínském studio nahrál Heroes. Třetím dílem trilogie bylo album Lodger a to se natáčelo ve Švýcarsku. Oba si pomáhali, jak to šlo. The Idiot je deska plná hitů, zapomenete-li na komerční rádia. Album produkoval David a 2 skladby se později objevili na jeho sólovkách (China Girl, Sister Midnight). Deska má i morbidní finále. Frontman post punkové legendy Joy Division Ian Curtis si před svojí sebevraždou pouštěl do repráků právě album The Idiot. A velmi mi nahrál kolega Martin tím, že zveřejnil album Toma Waitse. Tito dva týpci se sešli ve skvělém povídkovém filmu Jima Jarmusche “Kafe a cigára” (2003). Tak pěkný poslech všem. A něco z mého soukromí – slavím dnes Den svobody.