Jiří Dědeček (1953) oslavil letos v únoru krásných 70. Český písničkář s akustickou kytarou, básník, textař, překladatel, za totalismu dlouhé roky působil ve dvojici s Janem Burianem. Nekonvenční vypravěč svých příběhů. Když mu bylo 60., vyšlo v reedici jeho nejúspěšnější album (a vlastně debutové) Zabili trafikantku. To bylo natočeno ještě za nesvobody a totality v březnu 1989 v pražském divadle Semafor. Vyšlo krátce po sametovém převratu. Jiří nikdy nebyl úplně zakazovaný, nebyl nucený emigrant, ale soudruhy notně prudil svýmu krásně poetickými, vtipnými, trefnými a milými texty, doplňované o sarkastické promluvy. Sociální témata, panelákové sídlištní bydlení, problémové pražské čtvrtě, povinná vojenská služba, komunistické družstevní zemědělství, první nevinné lásky, špatná houbová sezóna, spartakiádní skladba pro důchodce a další protestsongy. Ty veselé písničky fungují dodnes. Včetně hitu Holky z ČKD. Jednu z nich (Sadem, lese, parkem) nahrál i Vladimír Mišík. “Sídliště jménem Prosek, to je jen halda trosek, pohřbívá nejednu rodinku. Mladý tam žijou rychle, párkrát prošoupou rifle a už maj’ na triku podmínku. Zabili trafikantku, pro jednu stuyvesantku, pro koksák v licenci rakouský. Znám to jen v hrubejch rysech, leží tam v časopisech, brejle má rozbitý na kousky.
Na několika písních Václav Veselý akordeon a Jiří Holas housle
Sadem, lesem, parkem ve verzi Vladimíra Mišíka
