Žena, která se nikdy neobjevovala na titulních stránkách časopisu Playboy, ale významně zamávala celým hudebním světem. Svými čtyřmi alby ze 70. let minulého století určila nový směr. Horses (1975), Radio Ethiopia (1976), Easter (1978), Wave (1979). Tak nějak předpokládám, že 99,9% našich čtenářů a posluchačů je má ve své sbírce. Po těchto albech Patti zcela zmizela z hudebních dějin a vrátila se až po dlouhých letech s albem Dreams Of Life (1988). Se svojí kapelou nabídla dvě hodiny absolutně živočišného koncertu na rozloučenou. Stalo se dne 11. května 1979 v divadle Capitol Theatre v New Jersey. Tam se vešlo max 3 200 diváků. Díky zachovanému záznamu vás tam zvu. Dámy a pánové, Patti Smith si vás vychutná. Také v Praze koncertovala, klip s kapelou REM natočila a pokud vše virózně dobře dopadne, tak 13. 7. 2021 ve Fóru Karlín se setkáme.
- Privilege (Set Me Free)
- So You Want To Be A Rock ‘N’ Roll Star
- Dancing Barefoot
- I’m So Lonesome I Could Cry
- Redondo Beach
- Revenge (aborted)
- 5-4-3-2-1
- Citizen Ship
- Ask The Angels
- Crowd Ambience
- Poppies
- Lenny Kaye Intro
- Secret Agent Man
- Wave (incomplete)
- Revenge (take 2)
- Pumping (My Heart)
- Mr. Tambourine Man
- Broken Flag
- Till Victory
- Ain’t It Strange
- Cold Turkey
- Because The Night
- Frederick
- Seven Ways Of Going
- Gloria
- Encore Applause
- Pledge of Allegiance (Star Spangled Banner)
- My Generation
Naprosto úžasná, skvělá, k dokonalosti se blížící Madam Patti Smith (1946). Sólo zpěv, občas kytara. Lenny Kaye (1946) to ovládal na kytaře. Jay Dee Daugherty (1952) hrál na bicí. Richard Sohl klávesy. Chlapík s baskytarou, většinou po pravici Patti, je pražský rodák Ivan Král (1948-2020). Když jsme si na burze kupovali alba Patti, nikdo z nás nevěděl, jak ten Ivan vlastně vypadá.
