Opět jsem prohrabal archiv, tentokrát (už podruhé) ten italský. Někoho tahle scéna nechává v klidu, někdo bez ní nemůže být, no festival v San Remu zde nenajdete, jinak si může z různých stylů vybrat každý. Přeji pěkný poslech.
Albergo Intergalattico Spaziale – 1978
Bývalý člen úspěšné skupiny I Giganti Mino Di Martino a jeho manželka Terra Di Benedetto. Jejich jediná společná nahrávka, to je klávesovo-hlasová směs avantgardy, elektronického experimentu, éteriky, spirituality, psychedelic a space rocku. Jedno z nejlepších alb italské hudební historie, které nese jasné anti-nukleární poselství. Natočeno v roce 1976, vydavatel odmítl vydat s tím, že “do prdele, tam nejsou bicí ani basa”. Na CD s jedním bonusem od roku 1994.
Etna – 1975
Jediné instrumentální album sicilské skupiny. Založili ji bratři Agostino a AntonioMarangolové po rozpadu skupiny Flea On The Honey. Nádherný melodický jazz rock s odérem Středozemního moře. Bubeník Antonio později hrál např. ve skupině Goblin, New Perigeo nebo Napoli Centrale. Na CD třeba japonský label Belle Antique (2010).
La Pentola Di Papin – Zero-7 (1977)
Jediné album čtveřice pocházející z lombardského města Sondrio. Psychedelický prog rock zpívaný italsky, trochu to připomíná jejich kolegy Premiata Forneria Marconi. V roce 1993 na CD právě s tímto obalem, původní LP má obal jiný.
Paradiso A Basso Prezzo – 1973
Pětice z Valle d´Aosta fungovala velmi krátce a žádné album nikdy nevydala. To, co jim vyšlo na CD až v roce 1992, je záznam živého koncertu, který se konal 26.12 1973 v Arc-en-ciel, Saint Vincent, v severní Itálii. Obsahuje 5 dlouhých kompozic, jakýsi základ plánovaného a nerealizovaného koncepčního alba. Zvukově bídné, hudebně někde mezi Frankem Zappou, King Crimson, ranými Pink Floyd.
Spirale – 1974
Římská pětice a jejich jediná jazzrocková paráda se saxy, flétnou i trubkou. Na CD jen neoficiálně.
Gli Astrali – Viaggio Allucinogeno (1994)
Jediné album natočené v letech 1967-1968, vynikající psychedelická garáž z Turína.
Fabio Celi & Gli Infermieri – Follia (1973)
Jednodesková záležitost natočená už v roce 1969, byla částečně cenzurována. Pětičlenná kapela z Neapole měla zdvojené klávesy, provokativní texty a šokovala svými koncerty. Progresívní a experimentální beat-rock.
Officina Meccanica – La Follia Del Mimo Di Fuoco (2007)
Kapela z Říma vydávala v letech 1973-1977 jen SP a EP, něco z toho plus nevydané nahrávky vycházejí souhrnně až v roce 2007. Progresívní rock se saxy, trubkou, cemballem. Něco pro příznivce Petera Hammilla a jeho Van Der Graaf Generator.
La Statale 17/Emphasis – Südtirol Rock Scene (1978)
Dvě kapely z Bolzana na jedné velmi vzácné desce, každá má jednu půlku LP a 4 skladby. První z nich je instrumentální progresivní jazz rock, druhé je progresívní rock ve stylu Yes a Genesis. Na CD v roce 1994.
