Staré desky – 65. díl

Ahoj všichni, tak přichází další díl o starých, ale špičkových albech. Dnes je to Itálie, USA, NDR, Japonsko, tantra, buddhismus, rock, krautrock, parody, no prostě, už to znáte – pestré a hodně netradiční. Zvláštní pozornost věnujte poslednímu příspěvku. Přeji všem krásný poslech při objevování (pro mnohé) utajené hudby.

Mamma Non Piangere – N. 1 (Musica Bestiame E Benessere) 1979

Velmi, velmi extravagantní italská kapela hrající avantgarde, RIO, non music, jazz, parody, italské kolotočové melodie, zpívají a recitují italsky, většinou ženským hlasem (Sonia Milan). Vznik někdy v roce 1978 v Miláně pod dohledem multiinstrumentalisty Lorenza Leddiho. Na albu je tolik překvapení, že z toho jde hlava kolem. Dudy, zvonkohra, saxy, viola, housle, mandolina, cello a další. Mají ještě dvě alba, druhé z roku 1980 je hodně bídný koncert, pokus o jejich comeback z roku 2016, kde stejně hrají staré kusy,  jsem neslyšel. Pro fans Henry Cow, Stormy Six a podobně. Někoho z toho může bolet zátylek…ale hudba je přece zážitek, ne??

Condello – Phase 1 (1968)

Skupina z americké Arizony se svým jediným psych rock popovým albem. Hudebně to není žádný zázrak, ale pro čtenáře a návštěvníky našeho blogu, kteří mapují světovou hudbu opravdu dokonale, neocenitelné album. Členové  skupiny Bill Spooner a Ray Trainer později skončili v The Tubes, bubeník Dennis Kenmore zase u blues jazz funk rockové party Pollution a Michael “Mike” Condello (1946-1995) spáchal sebevraždu, trpěl depresemi.

David Hykes & The Harmonic Choir – Hearing Solar Winds (1983)

Debutové album amerického filmaře, scénáristy, hudebníka, průkopníka hudby zvané alikvótní zpěv, tantrický tibetský buddhismus nebo mongolský zpěv khöömi. Má také další pěkná alba, vyzkoušejte. Tento debut nahráli během jedné noci v roce v klášteře v Provence 1982. Neuvěřitelné. Asi  byl ten absinth hodně dobrý. Prostě meditace, jak má být.

The M – 1972

Blbější název pro japonskou skupinu opravdu vymyslet nešel. Byla to vlastně jednodesková (+ jeden živák z roku 1972, který ovšem vyšel až v roce 2002) superskupina. Yoshimichi Tarumi (kytary, klávesy, zpěv) hrál ve skupině Yellow, stejně jako zpěvák Takamichi Tarumi. Tetsuya Nishi (bicí, zpěv) v jazz rockové bandě Funny Company,  sólový kytarista Takami Asano je známý třeba ze skupiny Godiego. Špičkový prog rock zpívaný japonsko-anglicky. Půlka je vlastní tvorba, půlka jsou celkem slavné covery, např. Stevie Wondera “My Cherie Amour”, Carole King “It´s Too Late”,nebo “Flight Of The Ibis” od McDonald & Giles.

Kosmischer Läufer – The Secret Cosmic Music Of The East German Olympic Program 1972-83 – Volume One (2013)

Rarita rarit, píšu to dost často, omlouvám se. Přeneseme se do bývalé Německé demokratické republiky, někdy do začátku 70. let. Vše má na svědomí chlapík jménem Martin Zeichnete, nebo možná Drew McFayden ze skotského Edinburghu. Vše je hodně fiktivní a pravda bude někde tak uprostřed. V drážďanském  studiu DEFA nahrával na sovětské syntezátory elektronickou hudbu, původně určenou pro nazobané, nafetované a jinak zdeptané atlety NDR. Desky vyšly v malém nákladu, sportovci je poslouchali při tréninku ve walkmanu z kazet a pak slavně vítězili na OH. Fayden-Zeichnete natáčel i s Deanem Reedem a v roce 1984 emigroval do NSR. Nějaké pásky si ze studia nenávratně “vypůjčil”  a The Secret …Volume 1 – 3 vyšlo na CD až v letech 2013-2015. Tak se zaposlouchejte. Je to hodně o Neu!, Kraftwerk, Cluster, Harmonia a podobně. I tohle se dalo vyrobit v socialistické zemi, přátelé….

Ukázka z další tvorby tohoto syntezátorového mága:

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com