Staré desky – 90. díl

“Devadesátka” je připravena, věřím, že vás desítka zaprášených alb z hudební historie potěší a zaujme. Snažím se vybírat perly a drahokamy. Přeji všem krásný poslech, přátelé.

Erna Schmidt – Live 1969-1971 (2000)

Německá kapela, původně ze Stuttgartu, později se přemístila do Berlína. Fungovali od roku 1963, nikdy pořádně nic nenahráli, zůstalo po nich několik skvělých živých nahrávek, které vydal na CD label Garden Of Delights až v roce 2000. Parádní progresívní rock se saxy, flétnami, ocarinou, hobojem, výbornou kytarou i basou. Hartmut Mau,  Hubert Stütz, Wolfgang Mathias a Walter Laible. Pěkný mazec!

Lifetones – For A Reason (1983)

Jediné album britské dvojice Charles Bullen (např. This Heat a další) –  J. Samuel (aka Dub Judah). Reggae, post punk a pravěký náznak dub hudby. Na CD v reedici od roku 2016. Skvělé.

Arthur Russell – Tower Of Meaning (1983)

Debutové album amerického cellisty, skladatele, zpěváka, který toho za svůj krátký život (1952-1992) moc natočit nestačil, ale zapomenout by se na něj rozhodně nemělo. Spolupracoval se známými jmény (David Byrne, Jerry Harrison, Allen Ginsberg a jiní). Experimentální avantgarda. Pozdější jeho tři alba jsou více o ambientu a místy i popu. Zemřel na AIDS.

Ukázka z alba Instrumentals (natočeno 1974)

Ukázka z alba World Of Echo (1986)

Nadavati – Le Vent De L’esprit Souffle Où Il Veut (1978)

Zcela neznámá francouzská skupina (spíše malý orchestr) hrající jazz, prog rock, soul, funk. Mají pouze toto jediné album. Saxy, flétny, trombon, housle, viola, cello, klavinet, trubka, samozřejmě všemožné klávesy a rytmika. Na CD od roku 2015. Parádní!

Savant – The Neo-Realist (At Risk) (1983)

Jediné album studiového projektu z amerického Seattlu, za kterým stojí elektronický průkopník Kerry Leimer. K nahrávání si pozval několik svých kamarádů z málo známých místních kapel. Výsledkem je hudba taneční, minimalistická, ambientní, experimentálně elektronická. Jako sólista vydává alba dodnes. Na CD vyšlo v rozšířené verzi v roce 2015. Brilantní!

George Grant – 90768 (1977)

Skotský trubadúr s kytarou, mandolinou, buzuki, příjemným hlasem a debutovým nádherným acid psych folkovým albem, které původně vyšlo pro vlastní potřebu v počtu 500 ks a v reedici je k mání od roku 2016. Skvělá je druhá strana původního LP, která obsahuje cca 23 min skladbu 90768 Suite. Úžasné!

Ixthuluh – Tea At Two (1980)

Neznámí Rakušané, kteří natočili svůj debut při nevinném jammování v roce 1980. Později vyšlo jako 2 LP a dodnes reedice neexistuje. I jejich další vydaná alba byla natáčena v 70.-80. letech minulého století. Vynikající ženský zpěv Dita Lasser. Je to syrový psych rock, velmi kvalitní hudebně, zvukově to občas skřípe. Ale nevadí!

High Speed And The Afflicted Man – Get Stoned Ezy (1982)

Punk hippík jménem Steve Hall byl v Británii v době punk mánie nepřehlédnutelnou postavou a špičkovým kytaristou. S kapelou Afflicted Man natočil dvě parádní protopunková a psychedelická alba (obě vřele doporučuji – The Afflicted Man’s Musical Bag 1979 a I’m Off Me ‘ead 1980), ovšem kvůli nacistickým názorům byla kapela zakázána, nesměla koncertovat. A tak se přejmenovali a vydali toto zcela úchvatné album. Pouhé 3 skladby a 33 minut. Nářez neskutečný a nadčasovka jako hrom!

Lora Logic – Pedigree Charm (1982)

Britská saxofonistka (vlastním jménem Susan Carena Whitby nar. 1960) a zpěvačka s jediným sólo albem ve stylu new wave s nádechem reggae a dubu. Její nástroj je slyšet na mnoha albech (X-Ray Spex, The Stranglers, Swell Maps, The Raincoats, Red Crayola, Boy George..). V 80. letech minulého století se zbláznila do hnutí Hare Krishna a z hudebního světa zcela zmizela.

Nico And The Faction – Fata Morgana (2017)

Na závěr něco speciálního. Tohle fantastické živé album paní zpěvačky Nico (která se tímto na našem blogu objevuje úplně poprvé) sem dávám proto, že bylo natočeno 6.6. 1988 v Berlíně. Jedná se o poslední koncert této femme fatale. V roce 2017 vyšla další reedice tohoto hudebního skvostu. Nico (Christa Päffgen) 18.7. 1988 tragicky zahynula na ostrově Ibiza.

Z její další tvorby vybírám živák “Reims Cathedral 13. 12. 1974”

A také John Peel ji velmi uznával..

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

WP Facebook Auto Publish Powered By : XYZScripts.com