Američan Kenny „Klook“ Clarke (1914-1985) byl výborný jazzový bubeník. Doprovázel Ellu Fitzgerald, Louie Armstronga, Charlese Minguse, podílel se např. na slavném albu Milese Davise Ascenseur pour l’échafaud. Belgický pianista Francy Boland (1929-2005) se prosadil v USA, zejména po boku Cheta Bakera. Tito dva se usadili v 60. letech v Kolíně nad Rýnem a odtud vyráželi na koncerty s big bandem, triem, kvartetem, sextetem. 25.9.1965 se uskutečnil super zajímavý koncert, který organizoval slavný francouzský mim, zakladatel moderní pantomimy Marcel Marceau (1923-2007). Na staré vlakové nádraží v německém Rolandsecku na břehu Rýna pozval na 600 diváků. Výtěžek z koncertu měl být věnován neziskové organizaci, která by z nepoužívaného nádraží udělala centrum a muzeum umění. Do hlediště zasedli diplomaté, sponzoři, investoři, aby si (možná poprvé v životě) poslechli pořádný jazz a swing. Nakonec se to zvrtlo v kvalitní hard bop, modal, afro-kubánsko-latinské rytmy. Clarke a Boland vytvořili sextet ze tří černých Američanů, uznávaných jazzmanů. Sahib Shihab (1925-1989) flétna, saxy, Jimmy Woode (1928-2005) basa a Joe Harris (1926-2016) perkuse. Posledním do party byl Belgičan Fats Sadi (1927-2009) na bonga, marimbu, vibrafon. Swing im Banhof je zcela mimořádné a skvělé dílo!
Kenny Clarke – bicí, Francy Boland – piano, Sahib Shihab – flétna, Jimmy Woode – basa, zpěv, Fats Sadi – bonga, marimba, vibrafon, Joe Harris – perkuse
Ukázka z bláznivé komedie Němý film (1976) a fantastický Marcel Marceau.
