Цукор — біла смерть byla ukrajinská avantgardní kapela založená v Kyjevě. Spolužáci z hudební akademie fungovali v letech 1988-1993. Zažili pád říše sovětské v roce 1991. Skupina nahrávala většinou v Polsku, kde měla i hodně příznivců. Gothic, acoustic, minimal, medieval, avant folk, dark folk, andělský ženský zpěv s nesrozumitelnými texty. Jejich první alba natočené po domácku jsou považována za nenávratně ztracená. Rododendrony Karalovi Aspydy (1988), Lilei I Amarillisy (1989). Občas sehnatelná alba jsou Manirna Muzyka (1991) a Selo (1993) po kterém se kapela rozpadla. Poslední koncert se uskutečnil v roce 1990 v Charkově (kazeta Live In Kharkiv vyšla až v roce 2023). Ústřední postavou byla zpěvačka, skladatelka, pianistka Svitlana Okhrimenko. Ta pod jménem Svitlana Nianio pokračuje v úspěšné sólo kariéře. Její album jsem představil zde. Dále violoncellistka Tamila Mazur, kytarista, klávesista Eugene Taran a pianista Oleksandr Kohanovs’kyi. Na několika skladbách se podílel polský violoncellista Bolesław Błaszczyk. Od 1.3. 2024 jsou k dispozici archivní, zremasterované a dosud nezveřejněné nahrávky. Vydal ukrajinský label Shukai. Skvělý počin.
