Už dlouho jsem se chystal k ELO příspěvku, jedné z mých hodně oblíbených kapel, bohužel až smrt jednoho z členů mě nakopla. Na 1. máje 2024 zemřel ve věku 76 let Richard Tandy. Multiinstrumentalista, který téměř celý svůj život hudebně věnoval slavné a úspěšné kapele Electric Light Orchestra. Takový “pobočník jeho excelence Jeffa Lynne”. Přišel k nim v roce 1972 a zůstal až do konce. ELO prošlo velkým vývojem. Zkraje spojení rocku a klasické hudby, později líbivý post pop, pop rock, prog disco. Ze začátku ELO kariéry to bylo nové, neoposlouchané, se smyčcovými nástroji a originálním zvukem. Výborná a úspěšná alba Eldorado (1974), Face The Music (1975), A New World Record (1976), dvojalbum Out Of The Blue (1977). Pak Jeff Lynne objevil syntezátory a všechny spoluhráče na cella, housle, violy z kapely vyhnal. Nastal odklon ELO od prog rocku. Alba Discovery (1979), Time (1981), Secret Messages (1983 s hitem Rock´n´ roll Is King”) byla komerčně velmi úspěšná. Mé nejoblíbenější ELO album je On The Third Day. Poctivý nefalšovaný rock s nádechem symfonie, živé smyčce. Majestátní úvod Ocean Breakup/King Of The Universe, velký hit Showdown, rockové vypalovačky Ma-Ma-Ma-Belle a Dreaming Of 4000 (podílel se na nich Marc Bolan), cajdáček Oh No Not Susan, předělávka klasické nahrávky In The Hall Of The Mountain King (napsal norský skladatel Edvard Grieg v roce 1875). Tehdy to bylo s ELO ještě všechno v pořádku…
Jeff Lynne – kytary, zpěv, Richard Tandy – klávesy, piano, Bev Bevan – bicí, Mike de Albuquerque – basa, Mike Edwards a Ted Blight – cello, Mik Kaminski – housle. Hosté: Wilfred Gibson – housle, Colin Walker – cello, Marc Bolan – kytary
Americká verze obalu
