Kristen Noguès (1952-2007, přezdívka logodennig, v překladu „myška“) byla vynikající francouzská hráčka na harfu a významná osobnost bretaňského kulturního života. Říkala „..proč bych zpívala francouzsky? Mám bretaňskou kulturu, mluvím bretoňsky, žiji v Bretani a bretonština je jazykem této země…„. Alb moc nevydala, zato hodně koncertovala. Debut Marc’h Gouez (1976), druhé album až v roce 1990 (Kernelec), třetí An Evor (1999). K tomu pár alb ve spolupráci s někým. V roce 1992 jí nabídl smlouvu šéf labelu ECM Manfred Eicher. Byla by první francouzskou hudebnící u tohoto labelu, ale odmítla. Výběrové album Logodennig poskládal její přítel, kytarista Jacques Pellen (1957-2020) z dochovaných, hodně vzácných, některých koncertních a v mnoha případech poprvé zveřejněných nahrávek. 2 CD rozděleny do pěti kapitol. Chapitre 1 obsahuje hudbu k filmu Finis Terrae. Kromě Pellena hrají Jacky Molard (housle, kytary) a Patrick Molard (dudy, flétny, píšťaly). Chapitre 2 (Les Autres) je jekési tribute. Kristeniny skladby v podání jiných umělců. Trumpetista Paolo Fresu, kytaristé Nguyên Lê, Bruno Nevez, bretanští zpěváci Annie Ebrel, Erik Marchand a další. Chapitre 3 (Abstract), kde hraje anglický saxofonista, flétnista John Surman a italský klarinetista Mauro Negri. Chapitre 4 (Improviser Et Le Trio). Dvě improvizační skladby, maďarský bubeník Peter Gritz, kontrabasista Jean-François Jenny-Clark (1944-1998), ve druhé skladbě basa François Daniel. Capitre 5 (La Longueur Des Jours), pět raritních nahrávek, kromě jiných maďarský kontrabasista Ivan Lantos a německý harfista Rüdiger Oppermann. Hudba dojemná, absolutně nekomerční, zcela originální a nadčasová. Kristen se potýkala s vážnými zdravotními problémy a zemřela na sepsi ve věku 55 let. Čest její památce.
