Maki Asakawa (1942-2010) byla vynikající japonská zpěvačka, skladatelka, textařka, občasná herečka. Z rodného města Mikawa se po střední škole přestěhovala do Tokia, přičichla k undergroundu, objevila hudbu Billie Holiday, Bessie Smith, Mahalie Jackson a začala vystupovat v barech a amerických vojenských základnách. „Queen Of The Underground“ vystupovala v černém oblečení, občas se slunečními brýlemi a zapálenou cigaretou. To byla její ochranná známka. Její hlas byl temně zakouřený hrdelní kontraalt. Zpívala blues, soul, jazz, funk, rock i folk. Natočila kolem 30 alb, na některé zařadila známé covery (např. The House Of The Rising Sun, Strange Fruit…) které přetextovala a zpívala japonsky. Velmi ceněná jsou alba Maki II (1971), Blue Spirit Blues (1972), Live (1972), Cat Nap (1982) a Black Space (1994) Spolupracovala mimo jiné s Ryuichi Sakamotem, Yōsuke Yamashitou i George Harrisonem. Výběr Single Collection, který vyšel rok po její smrti, neobsahuje první SP z roku 1967. Ostatní, dnes nesehnatelné nahrávky, jsou tu pěkně pohromadě. Píseň z 20. let My Man (orig. Mon homme) proslavila v roce 1937 Billie Holiday. Baladu It´s Not The Spotlight zpívala v roce 1975 Kim Carnes. Vše zpíváno v japonštině. Maki byla hodně aktivní, bohužel v den koncertu v Nagoji 17.1. 2010 podlehla srdečnímu infarktu, pár dní před svými 68. narozeninami. Čest její památce.
