Pražská beat-pop-soft rocková kapela Markýz John vznikla v roce 1967 a funguje dodnes. Říká se tomu „legenda“. Z původní sestavy (Jan Vršecký klávesy, Milan Koudelka kytara, Vladimír Klenka basa, Pavel Hlavatý bicí, Jiří Šohájek zpěv) nezůstal nikdo. Poslední zakladatel odešel v roce 1987 (Jan Vršecký). Oblíbeni byli zejména v Praze a okolí, na různých tanečních zábavách a plesech. Ovlivněni Byrds, Beach Boys, Hollies, Bee Gees nebo Mamas & Papas. Slávy podobně znějících brněnských Synkop 61 se jim nepodařilo dosáhnout. Začátkem 70. let minulého století natočili u vydavatelství Panton několik SP a jedno EP. Dnes bohužel nesehnatelných. Proběhlo mnoho personálních rošád a svého prvního alba se dočkali až v roce 1991. Předělané staré písničky ale nějak ztratily to kouzlo „sedmdesátek“. Pak již hráli populární covery slavných kapel (Toto, The Police, Foreigner, Ultravox, Europe, Nazareth…). V dobovém časopise Mladý svět jim v roce 1986 pozornost věnoval respektovaný český hudební publicista Jaromír Tůma („Farmářská kapela?“). Příspěvek dávám z ohromné nostalgie nad časy dávno minulými, kdy jsem několik těch tanečních akcí s Markýzama zažil. A taky proto, že Markýzové jako první na světě zařadili do repertoáru slavnou píseň maďarské kapely Omega „Gyöngyhajú lány„. V jejich podání „Paleta„. Až o mnoho let později (1994) ji nazpíval Aleš Brichta jako „Dívka s perlami ve vlasech“ a o další dva roky později němečtí Scorpions jako „White Dove“.
Slzy je cover skupiny The Ivy League. V originále Tomorrow Is Another Day.
Sacramento proslavila skupina Middle Of The Road.
A takhle zní cover Ultravox – Hymn. Je to prostě tancovačka…
