Zajímavý příběh o neznámé americké psych rockové partě šesti spolužáků z University Of Connecticut ve městě Storrs. Jejich kariéra trvala vlastně jen pár měsíců. Sešli se v roce 1966, zjistili, kdo na co umí hrát. Jeden neuměl na nic, tak se naučil na flétnu a harmoniku. Neměli zpěváka, tak se této role ujal bubeník. Zvolili si podivný název NGC-4594. To je v astronomii označení galaxie Sombrero v souhvězdí Panna. Nacvičili několik písní, v lednu 1967 začali lokálně koncertovat. V dubnu téhož roku dostali nabídku nahrát nějaké demo v newyorském studiu Mercury. Z tohoto session byl vydán singl Going Home/Skipping Through The Night. Kapela ještě stačila předskakovat The Doors, Country Joe & The Fish, ale na podzim 1967 se rozpadla. Jediný singl si našel cestu do jukeboxu na jejich škole, byl hodně obehraný. Jeden z profesorů začátkem 90. let zjistil, že nahrávka pochází od bývalých studentů. Detektivním pátráním dva členy kapely našel a ti mu řekli, že pásky z roku 1967 existují. Album Skipping Through The Night spatřilo světlo světa až v roce 2010. 14 autorských skladeb členů skupiny (včetně kdysi vydaného SP), vynikající acid psych rock, garage rock, ostrá kytara, farfisa organ, piano, místy flétna, harmonika, harfa, překvapivě zajímavý baryton hlavního zpěváka. Úvodní Colors je zabijácký „hit“, baladická 6minutová Imagination Dead Imagine, parádní bluesová Forever Gone. S přihlédnutím k podmínkám, ve kterých se nahrávalo, musím konstatovat, že je to absolutně vynikající záležitost.
Chas Mirsky – kytara, zpěv, David Bliss – piano, zpěv, Steve Starger – farfisa organ, Danny Shanok – basa, zpěv, Bob De Vos – sólo zpěv, bicí, Minty Collins – flétna, harmonika, harfa
