Peter Schickele (1935-2024) byl americký fagotista, hudební pedagog, vynálezce hudebních nástrojů, skladatel s osobitým stylem hudby klasické, komorní, baletní, symfonické, televizní, filmové, rozhlasový moderátor a držitel několika cen Grammy. Spolupracoval s Joan Baez, Buffy-Sainte Marie, byl členem komorního rockového tria The Open Window (album z roku 1969 si nenechte ujít). Nejvíc se ale proslavil jako fiktivní postava P.D.Q. Bach. Inteligentně, s nadhledem, obrovským humorem, surrealisticky a nenásilně parodoval dílo J.S. Bacha (1685-1750). Vtipně se označoval jako 21. dítě Bachovo, “jediné jeho zapomenuté dítě, nejmladší a nejpodivnější“. Také se označoval jako “hudební patolog“, “Very Full Professor Peter Schickele“. Poprvé se představil publiku v dubnu 1965, aby oznámil, že v pozůstalosti Bacha objevil dosud nevydané nahrávky (vše samozřejmě složil sám) a že si dovolí je zahrát. S orchestrem Jorge Mestera a nejlepšími newyorskými hudebníky té doby. Peter se na úvod spustil po laně na podium a show začala. Label Vanguard desku okamžitě vyprodal a vyšla v mnoha reedicích. Po padesáti letech (v prosinci 2015) se odehrály dva vzpomínkové koncerty. Kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu musel své aktivity omezit. Zemřel 16. 1. 2024 ve věku 88 let. Čest jeho památce.
