Debutové album české šansonierky, akordeonistky, zpěvačky, textařky, skladatelky Rozálie jsem před časem představil zde. Nyní tato charismatická žena přichází s novým albem Láska, hlína, rýč. Jasný odklon od „Radůza“ stylu, který byl na debutu přítomný. Akordeon už není nejdůležitějším nástrojem. Jsou to Rozáliny staré hammondky a doprovodná kapela. Akustické, elektrické a flamenco kytary, kontrabas, piano, theremin, trubka, buzuki, perkuse. Na několika aranžích se podílel kanadský kytarista Adrian Raso. Písně v rytmu španělském, mexickém, jihoamerickém, balkánském i pražském. Textově je deska o toxickém vztahu muže a ženy, od milostného začátku po dramatický konec. Vynikající texty někdy ostré, jak nejostřejší břitva. Píseň Kalhotky je téměř jemné porno „…ruce nahoru, kalhotky dolů, obětí výbuchů budem spolu, těla voněj trhavinou, zpívaj ódu provinilou..“. Skladba En el cielo de tu boca je zpívaná španělsky. K titulní skladbě Láska, hlína, rýč je k dispozici naprosto parádní videoklip. „Asi potřebuju vidět tvoje oči, slyšet tvůj hlas, aby stín se pootočil a prostoupil mě jas, promiň-je to tu zas, pochyby-kéž vzal by je ďas.“ Prostě a jednoduše. Tahle deska není žádný kýč, ale naprosto originální a fantastická věc.
