Velmi šílená byla britská kapela The Snivelling Shits. Hm, kapela… Oni to byli novináři, žurnalisté, hudební kritici, kteří psali pro různá periodika (ZigZag, Sounds, New Music News, Streetlife, Kerrang). Působili velmi krátce koncem 70. let minulého století a oficiálně vydali jediný singl. Ale mělo se za fakt, že nahrávek musí být víc. Některé se objevily na různých kompilacích (např. na labelu Beggars Banquet). Také nejlepší DJ všech dob, pan John Peel, si je pozval do svého pořadu. Tříakordový svérázný punk rock s kritickými protispolečenskými texty, podivným zpěvem nezpěvem. Sbírka dochovaných singlů a demo nahrávek se poprvé objevila na časosběrném albu I Can´t Home. Zvuková kvalita kulhá, nicméně obraz tehdejší anglické doby vystihuje dokonale. Zpěvák Giovanni Dadomo ostatně řekl. “…nebezpečí Sex Pistols je, že mohou být nudní…“ Jejich písničku “There Ain’t No Sanity Claus” proslavila kapela Damned. The Snivelling Shits byla ve své době hodně podceňovaná kapela, dnes ji můžeme považovat za kultovní.
Giovanni Dadomo – zpěv (alias Salmon Rushdead, zemřel 1996, někdy se uvádí 1997), Dave Fudger – kytara, Pete Makowski – kytara (zemřel 2021), Steve Lilywhite a Barry Myers – basa, Steve Nicol a Andy Lilywhite – bicí
