Kamerun je středoafrický stát u Guinejského zálivu. Od roku 1982 mají stále stejného prezidenta. Sportovně si pamatujeme fotbalisty s přezdívkou „nezkrotní lvi„, kdy jejich super pleyer Roger Milla na MS v Itálii 1990 obral o míč kolumbijského gólmana René Higuitu a skóroval do prázdné branky. Pro Kamerunce něco jako pro Čechy hokejové Nagano. Hudebně Kamerun proslavil skvělý saxák a zpěvák, ikonický Manu Dibango (1933-2020). Celosvětový hit Soul Makossa ovlivnil kdekoho, Michaela Jacksona nevyjímaje. Kompilace Cameroon Garage Funk se věnuje kamerunským hudebníkům, kteří to ve své době neměli lehké. Nahrávací průmysl téměř nefungoval, vše se tvořilo „na koleně“. Některé nahrávky byly pořízeny v kostele v hlavním městě Yaoundé (kde skoro pořád prší) na jeden zesilovač a mikrofon. Syrový afro funk, drsný afro beat, trezorový afro soul s latinskými a kubánskými rytmy. 16 písní, jediná (trochu ve stylu surf rock) je z roku 1964. Nahrál Charles Lembe se svým orchestrem. Zemřel v roce 2019 ve věku 81 let. Ostatní písně jsou ze 70. let. Zpíváno některým z mnoha domorodých nářečí, také francouzsky a anglicky. Žádný z interpretů se mimo rodnou zemi neproslavil. Parádní saxák Andre Destin Ndenga, zpěvák Jean-Pierre Djeukam, kytarista Bony Mballa se později věnoval elektronickým zvukům. Pierre Didy Tchakounté má slibné album Meguela (1977), Johnny Black (aka Martin Nga ) desku Ossongo Eteme, Damas Swing Orchestra a leader Bada Damas se blýskl albem Damas Swing. Cameroon Garage Funk je atraktivní a fantastická afro deska.
