Svérázná nestorka českého jazzu, ale i stylu scat, působila v mnoha uskupeních (např. Hot tety), natočila řadu vynikajících alb (připomínám fantastický „Horký dech– 1982″ s pozdějšími členy Pražského výběru Michalem Pavlíčkem a Jiřím Hrubešem), díky ní existoval špičkový hudební festival Vokalíza a její umění přesáhlo daleko za naše hranice. K nové desce sama říká:
„A tak si jdu… Ano, i v dvaasedmdesáti si pořád jdu, i když na těle a na duchu není vždycky ejchuchu. A mít chuť chtít také není vždycky po chuti. Ale co maximálně posílí, dodá energii, je spolupráce s lidmi, kteří umí, a jak já říkám, jsou to fajn člověci. Tahle kombinace je receptem na všechny nepohody světa, a že jich teď není málo… A tak si čekám jak škeble na útesu na to, co mi voda přinese.“
S muzikanty o generaci mladšími natočila Jana skvělé a pozoruhodné album, kde najdete směsici jazzu, blues, ethno, swingu, rapu, ale i rocku ve skladbě „Tvá pýcha mě míchá“. Před umělkyní za toto album hluboce smekám….
A tak si jdu…(2016)
- A tak si jdu…
2. Třináct je tucet
3. Šípr
4. Hořela hora
5. Vrátek
6. Hvězdy nesvítí
7. Táhne táhno
8. Země se otřásá
9. Ponad
10. Tvá pýcha mě míchá
11. Retro kecy
12. Čekám jak škeble na útesu
Celá deska zde:
