The Definitive Leadbelly 60th Anniversary Edition (2009)

Poslouchám třídeskový, luxusní výběr, který vyšel k 60. výročí úmrtí tohoto krále vězeňského blues a dvanácti strunné kytary. Celkem 82 písní.

leadbelly_the_definitive

Hudson (“Huddie”) Leadbetter, neboli Leadbelly, narozen v Mooringsport, stát Louisiana, zemřel 6. 12. 1949 v New Yorku.

Bluesový kytarista, zpěvák, autor desítek skladeb, uměl taky na akordeon, basu, harmoniku, klavír, harfu, mandolínu. Nezpíval jen blues, byl to i pop, taneční melodie, lidové balady, gospel, kovbojské písně. V repertoáru měl v době své největší slávy na 500 písní.leadbelly1

Leadbelly se narodil. S tímto faktem se musíme smířit. Nikdo ale přesně neví, kdy to bylo. Někde je uváděn rok 1885, 1886, 1888. I v USA byl na matrice dost nepořádek v těch dávných dobách. Nejvíce je ale uváděno datum narození 29.1. 1889. Narodil se jako jedináček nedaleko bavlníkových plantáží v Louisianě. Když mu bylo 5 let, rodina se odstěhovala do Texasu. Tady mu strýček Terrell koupil první hudební nástroj a tím byl akordeon.

Hrával ve školní kapele, v roce 1903 již zpíval a hrál pro přátele na večírcích, po pajzlech, bordelech a ve čtrnácti už byl populárním texaským muzikantem. Zde taky odkoukal a později zdokonalil ten nádherně bohatý, zvonivý tón kytary. „To tam uměl zahrát každej Mexičan“. V 18 letech má také dvě nemanželské děti. „Občas jsem to dělal s osmi až deseti ženskejma za noc“.

Opustil rodinu, toulal se po jihozápadě Států. Živil se jako dělník na plantážích a právě tady vstřebal obrovský repertoár písní a stylů. Blues, spirituály, kovbojské písně, lidové balady. Někdy kolem roku 1912 se setkal s kultivovaným pouličním muzikantem Blind Lemon Jeffersonem a začali spolu hrát v ulicích Dallasu. Huddie se naučil hrát na 12 strunnou kytaru.leadbelly2

Vedl divoký, nespoutaný život, byl to vrah a násilník.

V roce 1916 byl uvězněn za napadení ženy. Utekl a dva roky se skrýval pod jménem Walter Boyd. V roce 1918 zabil v hádce muže, byl uznán vinným a odsouzen na 20 let natvrdo. Po sedmi letech, v roce 1925, byl předčasně propuštěn. Vlastně se z kriminálu vyzpíval a dostal milost od guvernéra státu Texas, Pata Morrisona Neffa.

Leadbellyho odsoudili, prosím guvernére Neffe, buď tak laskav a smiluj se nade mnou…“

V roce 1930 odsouzen za pokus o vraždu. Trest odpykával ve věznici v Louisianě. Tady ho v červenci roku 1933 objevili významní američtí folkloristé John Lomax a jeho syn Alan. Ti v tu dobu shromažďovali lidové písně pro Kongresovou knihovnu. S Leadbellym zde nahráli soubor vězeňských písní. V roce 1934 propuštěn na přímou přímluvu Lomaxů a na základě milosti guvernéra, za dobré chování. Alan Lomax k tomu říká:

Ještě ve vězení jsme natočili několik verzí „Goodnight, Irene. Vzal jsem záznamy sebou na Governon Allen. 1. sprna dostal Leadbelly milost. 1. září sedím v texaském hotelu, když mi někdo klepe rukou na rameno. Otočím se a tam Leadbelly! Kytara, nůž, sáček cukru, všechny ty jeho krámy a říká – šéfe máš mě venku z kriminálu a teď jsem tvůj muž. A já mu říkám, chlape, tuhle písničku si jednou bude zpívat celá Amerika. “

good-night

V kriminále dostal od spoluvězňů přezdívku Leadbelly, kterou později zvolil jako své umělecké jméno. Usadil se v New Yorku, vystupoval po boku všech slavných folkařů (Woody Guthrie, Sonny Terry, Big Bill Broonzy, Pete Seeger), natáčel desky, vystupoval v rozhlase a televizi, angažoval se na politických shromážděních, podporoval odborové svazy. Nahrál a složil stovky písní – pracovních, náboženských, dětských, o ženách, alkoholu, o rasismu, o slavných lidech té doby (Franklin, Roosevelt, Adolf Hitler).

V roce 1939 při rvačce pobodal muže, byl odsouzen a odseděl si 8 měsíců.

V roce 1949 odjel koncertovat do Paříže, krátce po jeho návratu do USA u něj byla diagnostikována Lou Gehringova nemoc, na kterou na Mikuláše 1949 zemřel ve věku 61 let.

Zemřel chudý, bez peněz a majetku. Ironií osudu je fakt, že 6 měsíců po jeho smrti natočila kapela The Weavers jeho skladbu „Goodnight, Irene“, prodala jí neuvěřitelné 2 milióny kopií, stala se nejprodávanější písní roku 1950 a ohromně na ní zbohatli. Pete Seeger tenkrát řekl: „Další důkaz toho, jak černošskou hudbu proslavili běloši.“

Od roku 1988 je členem prestižní The Rock And Roll Hall Of Fame. Zde opět Pete Seeger řekl: „Z čistě lidského hlediska je to tragédie, že nežil o 6 měsíců déle, protože všechny jeho sny by se staly skutečností.“

Ačkoliv mezi námi není již velkou spoustu let, jeho přesah do doby nedávno minulé je obrovský.

Led Zeppelin „The Gallows Pole“, Animals „The House Of Rising Sun“, Creedence Clearwater Revival „Cotton Fields“, „The Midnight Special“, ZZ Top „Black Betty“ , Johnny Cash „Rock Island Line“, Nirvana „Where Did You Sleep Last Night“….to vše jsou jeho písně.

Jeho vychloubačná a trochu komplikovaná povaha ho dovedla ke slávě, ale štěstí mu nepřinesla. Jeho odkaz je významnou součástí národní hudební pokladnice USA.

Odpočívá ve stínu borovic na malém hřbitově Shiloh Baptist v Mooringsport, nedaleko od místa svého narození. Na stejném místě jsou pochovaní jeho rodiče a blízcí. Na náhrobcích čteme Wesley, Sallie (rodiče), Edmon, Annie, Alice, Jana… Až se budete toulat Amerikou, tak tam zajeďte, mapku přikládám.

lead-mapka

Každý rok v den jeho smrti se tam schází jeho obdivovatelé a zpívají si jeho písně. Tak nezapomeňte kytaru a dejte, hm, třeba „Goodnight, Irene“.

hroblead

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com