Emmanuel Booz byl výborný francouzský undergroundový zpěvák, ale během času se na něj úplně zapomnělo. Zásadním způsobem ovlivnil celý french underground v polovině 70. let minulého století. Nahrál čtyři alba, Dans quel état j´erre považuji za nejlepší. Pouhé tři skladby, na reedici jeden bonus. Troje housle, tři piana, klarinety, saxofony, dvě basy, krásný francouzský vokální projev. A k tomu hodně známých a slavných muzikantů. Ten nejslavnější, skvělý houslista světového významu, pan Didier Lockwood (1956-2018). Veleúspěšná sólo kariéra, bývalý člen kapely Magma, působil ve skupinách ZAO, Synthesis, natáčel se Stéphanem Grapellim, Jean-Luc Pontym, Christianem Vanderem a s celou řadou dalších. Další skvělý houslista (na tomto albu také hráč na mandolinu a kytary) Jean-Louis Mahjun (vl. jménem Lefebre), zakládající člen výborné francouzské skupiny Mahjun. Třetí housle – vyhledávaný studiový parťák Pierre Blanchard. Gérard Pisani klarinety a saxy (svého času působil v punk partě Bulldozer). Jean-Claude d´Agostini kytary, hrál v kapelách Clearlight, Cortex, Surya. Na basu Charlie Charrieras a Gérard Levavasseur. Bicí Maurice Mathias a poměrně známý Jean Schultheis. Na klávesy, syntezátory a piana Gilles Tinayre, Roger Doereux a Philippe Briche. Experimental, avantgarde, prog rock. Parádní věcička!
- Ode aux rats
- La symphonie catastrophique
- Armoire et persil
- Les Morts (bonus)
Ukázky z alba Le jour où les vaches… (1974)
Ukázky z alba Clochard (1976)
…a něco na závěr…