Ohlédnutí za známými i méně známými českými skupinami a zpěváky

Naladili jste naše radio a dnes si poslechnete čistě českou tvorbu. Veselou, zábavovou, alternativní, undergroundovou, punkovou, smutnou, vzpomínkovou na ty, kteří už nejsou mezi živými.

Dukla Vozovna – parádní zábavová a festivalová punk rocková kapela z Pardubic s více akordeony.

“Marihuana a rock’n’roll! Je totiž moje milá nejmilejší vždycky bude mou!”

Ukázka z alba Zastávka svět (2003)

František Sahula (1963-2008), umlácen dvěma kretény kvůli jedné jediné tisíci koruně. Dlouhé roky člen Tří sester, spolupracoval rovněž s bandou Synové výčepu. Z jejich společného alba Blues pro Hitchcocka (1994) mi hraje parádní věc Stíny na duši s úžasným Sahulovým textem.

“Svět není nikdy černej ani bílej.
Jen někdy nechává stíny na duši.
Všichni se ženeme za pochybeným cílem.
Pochybenou cestou do poslední míle”

Filip Topol (1965-2013), frontman kultovní skupiny Psí vojáci a jeho živák skladby I´m Lucky, která původně vyšla na CD Live I. (1993). Obě dvě CD (Live I. a Live II) si nenechte ujít.

“I’m lucky,vždyť ty taky,
nad městem sou slunce mraky.
I’m lucky,vždyť ty taky,
v noci budem pouštět draky..”

Veterání studené války,pražská bigbeatová legenda, už nám nikdy nic nezahraje. Proč? Naživu zůstal už jen zpěvák Jiří Růžek. Zcela nečekaně se na odchod vydal skvělý Ota Petřina (1949-2015) a pak také Zdeněk Juračka (1947-2017).

“Laj laj laj, Lajka si kousá psí kšíry..”

Milan “Mejla” Hlavsa (1951-2001), legenda českého undergroundu, zakladatel jedné z nejzásadnějších skupin československé historie, The Plastic People Of The Universe. Pomahači komunistického režimu zůstali, ti nejlepší bojovníci proti němu odcházejí příliš brzy. Díky, Mejlo, za vše.

Z jeho sólového alba Šílenství (1999) dávám fantastickou baladu Skořápky.

Co vše se může stát do dne a do roka.
Copak nám přichystal tenhleten svět.
Pokleklas vedle mne se smutkem proroka.
A tvůj stín na stropě se začal chvět.

Náhle nám kolem těl slizskej had proletěl.
Na svíčkách zasyčel zmáčenej knot.
Had zajel do mísy podoben kometě.
A pak se vynořil z páchnoucích vod”.

Roman Dragoun (1956), člen beatové síně slávy a mnoha skupin – Progres 2, Futurum, T4, Stromboli a dalších.

Zdroj, naprosto úžasná skladba, jedna z těch nejúchvatnějších z české rockové historie. Vyšla na albu Piano (2012). Hudba občas očišťuje a sem tam zastaví čas.

Ze zdroje s hukotem se řítí, 
myšlenek čistých vodopád, 
viděl jsi moře, prozradí ti, 
i ty se můžeš mořem stát.

I ty i já i já i ty i my i vy se můžem mořem stát. 
i ty i já i já i ty i my i vy my můžem lásku dát.”

Jateční ulice, zapomenutá česká punková kapela, která vydala jediné album “Anarchy In Bohemia” (1991), případně se objevuje na raritních výběrech. Z jednoho takového “Punk je droga!” (1998) si dávám hit “O lidech”.

“Lidi kolem mě někam pospíchaj, míhaj se stíny. Nevím odkud kam a za čím se honí, za jakým cílem. To co opravdu potřebujem, můžeme levně koupit. Jen zbytečnosti jsou drahé.”

Ostravský crazy punk rock a new wave s všeříkajícím názvem. Jejich jediné album se jmenuje “Zamiloval jsem se do..” (1992), dodnes zatím k mání pouze na kazetě. Nebo stejně jako předcházející příspěvek, na výběru “Punk je droga!”

“Velice litujeme, ale sanitka nepřijede
čekáte marně, náš řidič nerad jezdí takhle po ránu.
Budem se modlit za vaši záchranu.”

A přidám ještě jednu…

“Zamiloval jsem se do lesby,
do nádherné malé lesbičanky,
chci ji získat, musím ji mít,
ať to holka pozná i z té druhé stránky.”

Oswald Schneider. Dnes již legendární alternativní česká kapela, která za téměř 35 let své existence vydala pouhá čtyři alba. To poslední v roce 2017 s názvem Wald Schneid. Mnoho personálních změn, ovšem zpěvačka Ivana Stanislavová stále zůstává a zpívá nádherně.

Před dveřmi opráším sníh z vlasů,
sníh z paží z rukávů sníh z řas,
za dveřmi nechávám svůj promrzlý stín,
když dovnitř vklouzávám srdce roztávat cítím.

Pak vločky vteřin pod tvým pohledem tají,
kdo je kdy spočítá,
na kapky minut v očích tají,
kdo je kdy posbírá.”

Jaroslav Erik Frič (1949) je hudebník, básník, nakladatel a významná postava (nejen) brněnského undergroundu. S brněnskou kapelou Čvachtavý lachtan zhudebnil své texty a básně s názvem “Jsi orkneyské víno“. Tvorbě tohoto charismatického umělce se dokonale věnuje label Guerilla Records z Loun, pod vedením Vladimíra “Lábuse” Drápala. Velký dík za to.

Skřípavé ticho zdí žaluzie protažené mimo prostor a čas jak skončil´s jak začal´s lásku vyznávat barmanovi faktury z psychiatrické léčebny básně na balicím papíru..”

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.