Nemám příliš v lásce živá alba. Vyjímky ovšem potvrzují pravidlo. Víte, jak to chodí. Muzikanti mají podepsané smlouvy u svých vydavatelů a ten je nutí, aby občas vyšlo i něco naživo. Ale ouha! Málokdo umí přenést tu elektrizující atmosféru z koncertních sálů do drážek vinylů nebo CD. Takových desek je hodně málo.
Mezi ty potvrzující vyjímky patří skvělé album irského, již nežijícího, kytaristy Rory Gallaghera (1948-1995). Musela být před těmi mnoha lety skvělá atmosféra v Dublinu, Corku i Belfastu. Původně vyšlo jako 2 LP, hráli Roth de´Ath na bicí, Lou Martin piano a Gerry McAvoy basa. A Rory samozřejmě. Zpíval, třímal kytaru, foukal do harmoniky. Celý se rozdal.
