Vskutku poslední díl nekonečného seriálu o raritních albech hudební historie. Tedy alespoň co se roku 2018 týká. V lednu 2018 to začalo 79. dílem a končí v prosinci 107. dílem. Roztáčím ruletu, na koho to slovo padne, do dnešního dílu se vejde. Vybírejte, poslouchejte, objevujte a zachovejte přízeň i do roku 2019.
Theoretical Girls
Velmi pozoruhodná US kapela. Působila na hudební scéně koncem 70. let 20. století a patří ke stylu no wave, punk rock. Nikdy za své existence žádné album nevydala. Jen SP. Časosběrné raritní album vyšlo v roce 2002. Je to první kapela, kde se představil charismatický a velmi vlivný hudebník Glenn Branca, který bohužel letos v květnu zemřel. Čest jeho památce.
If-Then-Else – Warhead (1981)
Parádní jednodeskovka plná industrialu, post punku, minimalu, elektroniky. Američtí bratři Dix Denney a John Denney společně už nikdy nic nenahráli. Oba ale byli členy punkové bandy z Los Angeles s názvem The Weirdos. Jejich nadčasové album zatím v reedici nevyšlo. Fantastic !!
Dvě ukázky z tvorby The Weirdos.
Pelican Daughters – Fishbones And Wishbones (1988)
Experimentální a post punkoví Australané. Nejdříve jen na kazetách, postupně vycházejí remasterované reedice, což je vynikající počin. Vlastně jen duo Justin Brandis a Andy Rantzen doplněno o místní příležitostné hudebníky. V tomto případě Bryce Cannon a Andrew Holmes. Vydali ještě pár skvělých nahrávek. Ochutnejte!
Annie Locke – The Living Earth (1985)
Sympatická Angličanka, která vydala koncem 80. let minulého století pouhá 3 alba. Málo se o ní ví. New age, ambient, piano, instrumental, relaxace, pohoda a dobrý long drink. Letos její alba vycházejí v reedici. Úžasné!
Black Randy & The Metrosquad – Pass The Dust, I Think I´m Bowie (1979)
Pod jediným albem americké, vskutku kultovní kapely je podepsán John Morris (1952-1988), nepřehlédnutelná postava tamního punku, proto a punk rocku. Na koncerech bylo možno vidět a slyšet později slavné zpěvačky Exene Cervenka, Belinda Carlisle, Jane Wiedlin a další. Nádhera!
The New Apocalypse – Stainless Soul (1969)
Partička z amerického Baltimoru, která veškeré své nápady, entuziasmus, hudební invenci a originalitu nacpala do svého jediného instrumentálního alba. Jiným se to nepovede za celou kariéru. Psych rock, jazz rock fusion, funk, dechové nástroje (saxy, trumpeta). Zatím bez reedice. Paráda!
Horde Catalytique Pour La Fin – 1971
Neboli album Gestation Sonore. Jednorázová sešlost z francouzského města Nice, jediné album, velmi improvizační, free, avantgardní a experimentální RIO. Saxy, flétny, harfa, vibrafon. Reedice již existuje, zato youtube se chová macešsky. Deska byla nahrána během jediného večera v únoru 1971 a není to poslech pro nepřipraveného posluchače.
Analogy – 1972
Nebýt toho provokativního obalu, možná by si této kapely nikdo ani nevšiml. Jejich jediné album je dnes sběratelská rarita. Psychedelický a progresivní rock. Muzikanti mají východoevropské předky, to nic nemění na faktu, že se dali dohromady v italském městě Varese. Zpěvačka Jutta Nienhaus (nahatina na obalu alba, to je ona) později působila v anglické kapele Earthbound. V reedici vydal např. japonský label Belle Antique v roce 2012.
Polyfeen – Langt Ude I Skoven (1972)
Po těchto Dánech zůstala pouze jedna živá nahrávka a slehla se po nich zem. Náramný psych a hard rock zpívaný dánsky. Nemá to chybu!
1984 – Why Not? (1987)
Název kapely i alba je matoucí. Nová vlna, post punk z polského města Rzeszów. Původní nahrávky z let 1985-1986 vyšly pouze na kazetě jako demo. Oficiálně až v roce 2011 na LP v reedici a s několika nevydanými nahrávkami. Zpíváno polsky a je to pořádný nářez.