Přichystal jsem pětichodové italské menu – fetuccine, canelloni, penne, fusili a farfalle. V Itálii 70. let minulého století se nehrál jen Rock Progressivo Italiano, také se jazzovalo i experimentovalo.
Il Baricentro – Sconcerto (1976)
Krásný instrumentální jazz rock fusion z města Bari. Tři členové (Francis a John Boccuzzi, Antonio Napolitano) hráli dříve ve skupině Festa Mobile. Natočili ještě album Trusciant (1978) a rozešli se.
La Compagnia Digitale – 1979
Psychedelický, progresívní space rock. V hlavní roli Ciro Perrino, zde na klávesy, ale jinak bubeník kapely Celeste. Natočeno živě, na CD vyšlo v roce 1992. Je to jejich jediné album. Sběratelská rarita.
Abissi Infiniti – Tunnel (1981)
Šestice pocházela z města Vicenza, natočili jediné album, kterého vyšlo jen pár kousků a rozchod. Melodický, melancholický, symfonický rock v italštině. Na CD vyšlo v roce 1994. Pro fanoušky Premiata Forneria Marconi, Il Volo aj.
Errata Corrige – Siegfried, Il Drago E Altre Storie (1976)
Čtveřice z Turína a jejich vzácné album. Pro vlastní účely bylo vydáno jen 500 LP, v pěkné reedici i s DVD v roce 2015. Zasněný italský prog rock s jazzovými prvky, flétnou, cellem a klávesami. Kdo máte v oblibě Celeste nebo Pierrot Lunaire, tohle bude váš šálek kávy.
Il Sistema – Il Viaggio Senza Andata (1969-1971)
Jedna z nejdůležitějších italských garage rockových kapel. Pocházeli ze San Rema, fungovali 3 roky, natočili dost zajímavý materiál, který nebyl vydán kvůli špatné zvukové kvalitě. Na nosičích se jejich hudba objevila až v roce 1991. Od Italů bych takový nářez nečekal. Kytarista a zpěvák EnzoMerogno později založil skvělou kapelu MuseoRosenbach a bubeník Ciro Perrino zase Celeste.