Turecko-americko-belgické přátelství aneb hudba bez hranic. To je tento jednodeskový projekt.
Burhan Öçal (1959) je turecký hráč na všelijaké bubínky, perkuse a chrastítka. Od roku 1977 žije střídavě v Curychu a Istanbulu. Je pravidelným účastníkem těch nejprestižnějších jazzových festivalů, mezi jeho spolupracovníky patřil mimo jiné Pierre Favre (ten, který nahrál s Jiřím Stivínem v roce 1981 album Výlety) a zakladatelem zajímavého uskupení Istanbul Oriental Ensemble (o nich zase jindy).
Natasha Atlas (1964) je belgická zpěvačka s arabskými a židovskými předky. Zpívá world music mnoha jazyky, působila v kapele Transglobal Underground a často byla k vidění na koncertech v Praze.
Jamaaladeen Tacuma, americký basák, tak toho jsem tu již představil.
Tito tři se obklopili řadou muzikantů (např. Jack Walruth hrál s Charlesem Mingusem, Art Baron třeba se Stevie Wonderem) a hudebních nástrojů. Velká spousta těch netradičních a orientálních. Kanun (orientální citera), darbuka (bubínek), flétny, saxy, klarinety, trombón, trubka, oud (předchůzce loutny), ney (arabská bambusová flétna), housle, tambura, diwan-saz (drnkací nástroj). Výsledkem je velmi netradiční deska plná orientálních motivů (některé skladby jsou tradiční turecké lidovky), dunivé americké basy, černošského rapu, uvolněné nálady. Všeho je tam tak akorát a přiměřeně. Takových fantastických desek moc nenajdete, přátelé.
Groove All Turca (1999)
- Nihavend Longa
- Habibi
- Groove Alla Turca
- Elhamdulillah
- El Nino
- Two By Two
- Kismet
- I Can Feel It
- Katibim
- Saz Caz
- Gene Gel
- Later For Now
Celé album nabízí spotify: