Jiří Konvrzek (1960) je český, výsostně originální, multižánrový a nezařaditelný písničkář z Velvar, na dohled bájné české hory Říp. Vyučený instalatér a topenář. Nejlepší český hudební kritik a žurnalista Jiří Černý (1936-2023) o něm kdysi napsal “…samorost Konvrzek patří k nejlepším originálům české hudební scény posledního desetiletí.” Výhradní autor hudby a textů, výrobce vlastních hudebních nástrojů (dvojitá kytara s mandolínou, šlapohyb – kombinace bubnu a činelů). Hraje také na akordeon, trubku, foukací harmoniku, loutnu, housle, flétnu. Poznávacím znamením Jiřího je jeho ultra extra ulítlý vokální projev (někdy mumlání) a rytmická nedokonalost. Na vojně se setkal s Kryštofem Ebenem (Bratři Ebenové) a ten ho naučil něco málo na kytaru. Jako sólista nahrál jen dvě alba (kromě Pod Řípem ještě Spadlo 2022), s kapelou III. ZUBY vlastním nákladem Narodit se (1998) a s partou konVRZek Nevadí ti? (2005). V jeho muzice se mihne třeba Jim Čert, Pepa Nos, pornofolkař Záviš, Václav Koubek, Tom Waits, Roy Harper. Folk, hospodské popěvky, alternativní rock, blues. Samostatnou kapitolou jsou bizarní a absurdní texty z běžného venkovského života. Novodobý lidový umělec vás srdečně zve do svého unikátního světa.
…
…vyměnil kalhoty, zapomněl na boty, móóóckrát, a on neví kde, kde ho bota drhne…
… ach, ty kytky nám uvadaj a lidi si zase nadávaj. Já nadávám, ty nadáváš,na koho to svíst. Snad na blbost dospělých a nebo snad možná na kulatej svět, nebo na vesmír plnej hvězd…
… vítr co odvál tebe nevšiml si, že máš vedle sebe svýho milovaného šmudlu a on si vrazil mezi žebra kudlu, už mu chystaj truhlu …
…chcíplej zajíc hnije, země ho vypije jako mě a tebe, moc toho po nás nezbyde…
… zabili jsme radiátor, nože o něj ztupili, ale vovar byl moc dobrej, pivem jsme ho zapili…
… A touristi v texárech, batohy jim visej na zádech, vysomrujou na párek, a pak zmizej někam do dálek…
