Poprvé se na blogu dotkneme také vážné hudby, ovšem se zvukem poněkud modernějším.
Max Richter (1966) je anglický hudebník, pianista a producent narozený v Německu. Skládá filmovou i scénickou hudbu, natáčí sólová alba a hudebně se pohybuje někde na rozhraní žánrů jako je post minimal, ambient, modern classical, experimental, electronic, new age.
Hodně mu vadilo, že slavné pozdně barokní dílo, které složil Antonio Lucio Vivaldi (1678-1741) v roce 1725, slýchával často v supermarketech, jako vyzvánění mobilu, a proto se rozhodl, že s tím něco udělá. Čtvero ročních období. Max k tomu přistoupil po svém. Je to jako s nějakou stavebnicí. Máte různé tvary a víte, jak to nakonec má vypadat, ale jak se s tím popasujete, než to dáte dohromady, záleží na vaší šikovnosti. Max jasně zanechal vzkaz všem pochybovačům, že to jde i po novu. Nosné téma z malé části zanechal, ostatní z větší části prostě překomponoval do nového hávu 21. století. Výsledek je famózní. Je to hudba pro slavnostnější chvíle, kdy máte na poslech opravdu čas a nemusíte prát, vařit, uklízet, mýt nádobí, luxovat a podobně.
V rámci festivalu Struny podzimu ( září 2013) celé toto dílo přednesl britský houslista Daniel Hope v pražském Rudolfinu.
Recomposed By Max Richter – Vivaldi – The Four Seasons (2012)
- Spring 0
- Spring 1
- Spring 2
- Spring 3
- Summer 1
- Summer 2
- Summer 3
- Autumn 1
- Autumn 2
- Autumn 3
- Winter 1
- Winter 2
- Winter 3
- – 18. Shadow 1 – 5 (Electronic Soundscapes)
Komorní orchestr Konzerhaust Berlin – dirigent André de Ridder. Spolupracoval např. také s Damonem Albarnem, skupinami Blur nebo Gorillaz. Sólo housle Daniel Hope, cembalo – Raphael Alpermann.
Tak si tu krásu vychutnejte: